Oskar Krejčí, podle mne nejinformovanější český znalec mezinárodní politiky, již v září loňského roku napsal, cituji: Největším úspěchem NATO v souvislosti s bombardováním Libye je bezesporu ovládnutí informačního prostoru většiny Evropy. Z hlavních sdělovacích prostředků zmizely jakékoliv pochybnosti o legitimnosti této války, jakékoliv zmínky o porušování rezolucí Rady bezpečnosti týkající se ochrany civilního obyvatelstva a embarga na dodávky zbraní. Z neznámých rebelů se stala spřátelená vláda, letadla NATO nezabíjela lidi, ale spojence či věrné Kaddafiho… Názor druhé strany byl automaticky embargován jako oficiální, tedy lživý. Skvělé cvičení pro mediální krytí budoucích válek. Konec citace. Tento úryvek z jeho glosy určitě nepotřebuje komentáře. Snad jen upozornění, že autor mimo jiné napsal loni poměrně dlouhou stať o vysoké pravděpodobnosti světového válečného konfliktu. Tolik první myšlenka o Libyi. Nyní k té druhé. K sousedům země, jejíž název byl pro staré Řeky fakticky názvem pro celou Afriku, patří mimo jiné Alžír. Země, kde od roku 2006 dochází k reprivatizaci. Ta byla zahájena opětným znárodněním ropy a plynu. Pokračovala v roce 2009 přijetím zákona o veřejných financích, který zajišťoval obnovu ekonomické svrchovanosti země, mimo jiné tím, že v zahraničních podnicích musí minimálně 51 procent akcií vlastnit stát a většinu zisku musí cizí firmy investovat v Alžíru. V roce 2010 tento socializační proces zatím vyvrcholil obrovskými investicemi do ekonomického oživení, růstu mezd a sociálních výdajů. Tedy všechno aktivity zásadně odmítající nátlak MMF, SB a fakticky celé současné, antisociální kontrarevoluce globálních mocnářů. V první dekádě prosince proběhla v Alžíru, na pozvání jeho odborů a Strany pracujících Alžíru, mezinárodní konference odborových funkcionářů, levicových politiků, právníků a intelektuálů z 36ti zemí nějakým způsobem spjatých s Alžírem. Na konferenci promluvila rovněž první žena, která kandidovala v Alžíru na funkci prezidenta, předsedkyně jmenované strany, Louisa Hanoune. Ta v projevu jasně řekla, že Alžír považuje převrat v Libyi za záměrný akt NATO sledující budoucí okupaci Alžíru. Já k tomu jenom dodávám, že motivem pro chování NATO je největší zločin současnosti, který představuje každá socializace.