V průběhu studené války Západní svět označoval náš svět za komunistický. Jelikož prozatím zvítězil v souboji o světovládu, jeho názvosloví ovládlo celosvětově psanou řeč publicistů i hovorovou řeč politiků. Jako vždycky i tehdy, když je nepravdivé. Prostě podle nich a jejich obslužných elit, je minulost východoevropských zemí a celého bloku bývalého SSSR, jednoduše komunismem. I když podle samotného komunistického pojmosloví zatím nikdy nikde komunismus neexistoval. Osobně jsem přesvědčen, že minulý režim jmenovaných zemí lze pravdivěji označit za socialismus. Současné chování globálního kapitálu to totiž stále víc potvrzuje, především pak tím, jak systematicky odbourává všechna sociální jištění většině lidí, která si v průběhu sociálních bojů zaměstnanci prosadili, a to i v zemích, které nepatřily do tábora socialismu. Byla-li proto protikapitalistická revolta první poloviny dvacátého století celosvětově vnímána jako socialistická revoluce, je celý vývoj poslední dekády minulého století a následující roky tohoto století, kontrarevolucí globálního kapitálu. Charakteristickou pro celé toto období je pak následující teze. Pokud předsocialistický kapitál pouze vykořisťoval ty, kteří jej nevlastnili, pak postsocialistický kapitál je už i zbídačuje. Což je hlavním určujícm znakem globálního, neoliberálního kapitalismu.