Dneska jsem na adresu ÚS odeslal e-mail s následujícím textem:
Ctěný pane Chládku.
Nevím, jak se mi to přihodilo, ale Vaši odpověď na můj otevřený dopis jsem našel ve své schránce až dneska. Jelikož je to prakticky měsíc, tak pro rychlejší Vaši orientaci si dovoluji připomenout, že Vaše odpověď, na kterou tak opožděně s omluvou reaguji, měla spisovou značku SPR. ÚS 350/11 a byla mně odeslána 2. 5. 2011.
Chtěl bych Vám osobně, i dalším v ÚS sdělit, že jsem se s naprosto stejným občanským sebevědomím choval po celý život, tedy i za nadvlády KSČ. A již tehdy jsem se několikrát ve styku s mocenskými institucemi ostře ohrazoval proti argumentacím typu, zákon to nezakazuje , či obdobnou zákon to neukládá . Po politickém převratu jsem se zase se stejným argumentem setkal poprvé už u ministra Dlouhého hned v roce 1900, který mi při osobním setkání, jako s předsedou odborového svazu, rovněž odmítl poskytnout určitou informaci, protože mu to údajně zákon nenařizuje. Takže laskavě vyřiďte pánům soudcům, o které mi šlo v mém prvním podání, že mne vůbec, ale vůbec nezajímá nějaká norma, podle níž jsem chtěl informaci o tom, zda mají oni osobně, či jejich rodinní příslušníci, stavební spoření.
S vysokou pravděpodobností se tedy ptáte, proč přesto asi tak drze, uvedené chci znát. Celý život jako koníčka studuji politické problémy. A proto mimo jiné znám, že nejeden politolog, ale i sociolog souhlasí s tezí popisující rozhodování politiků. Ta teze říká, že všichni politici, počínaje zákonodárci, k jednotlivým normám vždycky přistupují v prvé řadě podle toho, jak se jich osobně dotýkají, nikoliv podle nějakého obecného zájmu. Když ÚS rozhodl o nutnosti zvýšit zásluhovost ve výpočtu výše starobní penze, tak jsem o tom mimo jiné napsal text s názvem, Ústavní soud mne opět nezklamal , v němž jsem připomněl jmenovanou tezi a prohlásil, že jsem z uvedeného důvodu takové rozhodnutí ÚS na stížnost jednoho úspěšného občana, s naprostou jistotou očekával.
Nejde tedy z mé strany o právní, ba ani jiný nárok. Jde o prostou výzvu sebevědomého občana k čestné odpovědi od sebevědomých veřejných činitelů. Pokud se veřejně vyjádřili k věci, ať se tedy nestydí sdělit k tomu svou úplnou motivaci. Že mimo jiné není i osobní, je totiž těžce uvěřitelné.
Tak to prosím těm patřičným, tedy oněm, co měli výhrady k plenárnímu rozhodnutí, můžete vyřídit. Odpovědět mi mohou třeba osobně.
Ke všem svým soukromým údajům, které jste tak oceňoval, pouze ještě přidávám, že pevná linka mého osobního telefonu má číslo 552 321 286 a mobil 608 109 959.
Příjemný den přeje
Stanislav Hošek
V Českém Těšíně
26. 5. 2011