Nevadilo mně že, jako skoro vždycky, v politických či spíše sociálních kauzách několik soudců ÚS nesouhlasí s výsledným výrokem a podává osobní vyjádření ke kauze. Při projednávání případu zdanění státního příspěvku ke stavebnímu spoření mne ale doslova zvedlo ze židle, že vyjádření dvou soudců bylo vůči veřejnosti dehonostující, až pohrdavé. Jak je vidět, mor politického hulvátství už dorazil až na instituci, která sama sebe povyšuje za sám výkvět elity právní a politické. Proto jsem se rozhodl napsat jim. Celkem na mou povahu slušně, když jde o první kontakt. Tady je celý text mého e-mailu:

Ctění soudcové,

místo ubožáckých vtípků na adresu uživatelů stavebního spoření, mějte prosím tolik cti v těle a sdělte laskavě vší veřejnosti, kdo z Vás osobně, či z příslušníků nejbližší rodiny, má uzavřenou smlouvu o stavebním spoření. To nás určitě více rozesměje. Považujte prosím tuto výzvu jako oprávněnou žádost občana o informaci o majetku ústavního činitele.

Nic proti tomu, když instituce, která něco platí, změní pravidla svého finančního příspěvku. Leč nejen právní zásadou, nýbrž obyčejnou slušností je, že její pravidla se nemění se zpětnou platností a rovněž se nemění již platné smlouvy.