Vláda Muammara z kmene Kaddáfí je v Libyi vládou nejen legální, ale dokonce mezinárodně uznávanou bez výjimek. Ve víru Západem inspirovaných rebelií v Arabském světě se proti ní přesto pozvedli příslušníci jiných kmenů a přesvědčují světové veřejné mínění, že ona vláda už není legitimní. Aby to dali najevo co nejhlučněji, povstali proti legální vládě se zbraněmi v rukou. M.K. prý byl zaskočen, s rebelií nepočítal při tak vysokém životním standardu, jaký za své působení v zemi vytvořil. Ropy chtivý svět byl samozřejmě rovněž zaskočen, takže mu to chvíli trvalo, než vtvořil dostatek prefabrikovaných virtuálních informací vhodných k ovlivnění veřejného mínění světa, jimiž by odůvodnil svou vojenskou angažovanost v cizí zemi. Čekání bylo rovněž založeno na zkušenosti, podle níž každá legální vláda brání proti ozbrojenému povstání svou moc, samozřejmě že také zbraněmi. Kde se používají zbraně, tam jsou logicky mrtví. Vláda zabíjí povstalce, kteří ohrožují její bytí a jelikož je nelegitimní, tak podle Abendlandských vojenských interventů na to nemá právo – tedy alespoň ta v Libyi. Z toho ale může plynout všeobecné poučení. Pokud v kterékoliv zemi vláda ztratí legitimitu, byť byla legální, je výhodné proti ní povstat se zbraní v ruce, tím ji vyprovokovat k zabíjení, čímž se automaticky spustí systém humanitárního vojenského útoku Abendlanďanů na legální vládu dané země. V ČR v současnosti vládne trojkoalice, která je sice legálně zvolenou, leč už delší dobu nemá faktickou legitimitu, protože až dvě třetiny veřejnosti vůči ní protestuje, demonstruje a jinak se jí protiví. Stačilo by tedy místo demonstrací se proti ní chopit zbraní a humanitární zachránci naši zem nechtěné vlády zbaví. Nebo má ta logika v něčem chybu?