Obyvatelstvo světa se dělí na dvě absolutně protikladné skupiny. Zaměstnavatele a zaměstnance. Mezi nimi pak existuje vrstva lidí, nepatřících ani k jedné z nich. Její příslušníci sice pracují jako všichni zaměstnanci, ale nikoho nezaměstnávají. Ti mne v této chvíli nezajímají. Specifickou zaměstnavatelskou vrstvou pak jsou majitelé disponibilního bohatství, které mohou investovat. Patří výlučně ke skupině zaměstnávající jiné, i když třeba jenom zprostředkovaně přes své bohatství, které investují. Její specifičnost spočívá mimo jiné navíc v tom, že ostatní obyvatele planety nejen zaměstnávají, ale jim všem vládnou, takže tvoří panskou třídu pomalu se globalizujícího světa. Osobně mne zajímá, kolik je v této globální vládnoucí třídě Židů. Pro orientaci lze tvrdit, že v hospodářském, či spíše finančním prostoru onoho globálního světa, operuje podle posledních šetření 9,2 miliony osob, vlastnících víc jak milion investičních dolarů. Nejbohatší z nich pak kolem 50ti miliard. Jestliže se dneska hovoří o všestranné neudržitelnosti současného globálního finančního systému, dotýká se to především, ne-li dokonce pouze, osobně každého z těch necelých deseti milionů lidí, čili něco víc jak jedné desetiny procenta obyvatel planety. Učení radikální sociální revoluce říká, že je nutné zbavit tuto supertřídu jejího bohatství, které je veškerým zdrojem její nadvlády nad lidstvem. Já k tomu jenom navíc přidávám, a to i za cenu její totální likvidace. Je pořád lepší zbavit deset milionů lidí života, pokud se tím vytvoří nová šance k řešení základního problému celých lidských dějin, působící fundament utrpení miliard lidí.