Na počátku tisíciletí se v rámci OSN bohaté země zavázaly k velkohubě znějícímu programu s názvem Rozvojové cíle tisíciletí. Jeho jádrem je osm podprogramů, které měly už do roku 2015 zbavit svět ostudných poměrů krajní chudoby. Dneska, deset let  od vyhlášení závazku, skončilo v budově OSN třídenní hodnotící zasedání představitelů globální slibotechny. Ti neplnění svých slibů omlouvali finanční a následnou hospodářskou krizí. Právě ta ale ukázala, že veškerý boj s chudobou je v podání boháčů obvyklou hrou na filantropii a dobročinnost, čili sociální fraškou. Na odstranění chudoby věnovaly kupříkladu země EU letos o 11 miliard méně, než slíbily, ale při tom na záchranu svých financí vyhodily do chřtánů bank víc jak bilion. Ne, ne, bohatí se nikdy nezmění. Svět se proto může zbavit chudoby teprve tehdy, když se zbaví napřed bohatých a nebude věřit její demagogické teorii o prokapávané prosperitě, která zajistí odstranění chudoby zvyšováním bohatství nejbohatších.