Díky podivínským pravidlům rádobydemokratického sdružení s neujasněným statutem, se stal jeden z jeho pidičlenů na půl roku jeho předsedou. Od prvních dnů vláda ČR uvedenou roli začala realizovat jako by byla náčelníkem EU a ne na kratičkou dobu pouhým jejím mluvčím, který se proto musí napřed se všemi členy poradit, než za všechny začne jednat se zbytkem světa. Topolánek, odkojený vojenskou mluvou a známý specifickým pseudohumorem, označil hned první dvě iniciativy české vlády krycím pojmenováním Dvě G – Gaza a gaz. Čímž bohužel vyplýtval veškerou vládní kreativitu, pokud za ni nepočítá sebechválu, kličkování ba až podvodné chování. Ministr zahraničí se ve věci Gazy zajel podívat do Palestiny, aniž by měl předem promyšlený nějaký způsob řešení. Ještě před odjezdem ale neopomenul označit za jednoznačné viníka konfliktu jen muslimskou stranu, takže tam logicky už neměl o čem jednat. Asi se tedy jel do Palestiny, jak ji znali jeho šlechtičtí předkové, jenom pomodlit za další rozmnožení rodinných statků. Ještě stupidněji se choval Říman a Topolánek při řešení gaz konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Nejenže již předem také Rusko deklarovali za viníka, ale s odeesáckou drzostí vyjednali mezi stranami konfliktu duálpakt. Což je další český přínos do pokladnice světového slovníku, tentokrát v oblasti diplomacie; po robotu ve sci-fi a tunelování v ekonomice. Dvousmlouva je takový mezinárodní dokument, kdy každá smluvní strana podepíše jiný text, což mají všichni ostatní považovat za vyřešení problému. Naštěstí skuteční diplomaté nakonec vyjednali dodávku plynu bez toho, aby do věci nechali hovořit přitrouble sebechvalného Římana, který světu oznámil, že doslova nedal Rusku žádnou šanci a donutil Putina podepsat smlouvu. Dosavadní předsednické jednání korunovala vláda ČR postojem ke globální světové krizi. Věrna dvacet let již v celém světě zpochybněné dogmatice svobodného trhu setrvala na pozicích, které již opustil i její veleknězové v USA. Osobně si myslím, že vláda ČR podle pravidla třikrát a dost jasně prokázala, že EU nemůže reálně fungovat s rotačním předsednictvím nýmandů. Pokud nebude mít své zákonodárné, výkonné a soudní instituce nadstátního charakteru, nemá šanci na existenci.