Američtí zpravodajští důstojníci již před časem zveřejnili materiály o vzniku Hamasu. Ve stručnosti lze říci, že se zrodil jako muslimská humanitární organizace nazvaná Mudžáma, jejíž činnost na území Izraele a na žádost šejcha Ahmada Jasína, povolila Izraelská vláda Menachema Begina již v roce 1978. Spolčovali se v ní Palestinci, kteří vyznávali ideje egyptského Muslimského bratrstva, jež je prazdrojem všech pozdějších ortodoxií různých forem současného islámismu. Od samotného počátku byli přední funkcionáři  Mudžámy na výplatní listině jak Izraelské tajné služby, tak armády. Za Beginova nástupce, Jicchaka Šamira, dostala organizace dokonce možnost shromažďovat na území Gazy pěchotní zbraně. Izrael tím sledoval nejen rozbití do té doby jednotné Arafatovy Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), ale doufal v jejich vzájemné ozbrojené střety, které by mu umožňovaly vyřídit Arafata. Za pomoci Izraele byli z Gazy již v roce 1981 skutečně vyhnáni zástupci OOP. Izrael k tomu zneužil především faktu, že OOP byla sekulární, což pro ortodoxní muslimy, zastávající právo šaríi, bylo naprosto nepřijatelné.  Ale především byla levicová, což zase bylo v očích Židů vždycky největším zločinem proti lidskosti. V polovině osmdesátých let z původního občanského sdružení vznikla, ještě za vůdcovství tehdy již slepého Jasína, čistě politická síla Hamas, která nakonec Gazu ovládla a v roce 2006 dokonce vyhrála demokratickým způsobem volby. Protože od samého počátku byla založena na islámském, náboženském fanatismu, je logické, že se musela obrátit proti svému dlouholetému donátorovi judaistickému až sionistickému Izraeli. Takže se dá říci, že Hamas si vládcové Izraele vychovali v Palestině ze stejných pohnutek, jako Američané Talibán v Afghánistánu. A stejně na to doplácí. A ještě dlouho budou.