NADVLÁDA DUŠEVNĚ NEMOCNÝCH.

Z Havlovy autobiografie jsem si kdysi vydedukoval, že už v dětství trpěl komplexem méněcennosti. Sám o sobě napsal, že prý si s ním nikdo nechtěl hrávat, i když měl ten nejlepší kopací míč, což byla tehdy v klukovské partě doslova vzácnost. Byl prý zrzavým, tlustým a ještě k tomu z bohaté rodiny. Mezi aktivisty Charty 77 se pak našel nejeden, kdo později veřejně řekl či napsal, že Havel velice rád manipuloval s lidmi. Konec konců, každý to může vidět až do dneška, kdy se neustále snaží nejen připomínat svou osobu, ale především skoro pravidelně kritizovat i vzdálené jevy, navrhovat opatření i těm nejodlehlejším vládám, ba organizovat skupiny, které vydávají různá prohlášení k dění ve světě a v neposlední řadě dokonce neustále podněcuje, a až kabinetními metodami organizuje, různé politické skupiny, které se snaží ovlivňovat dění u nás. U Havla by šlo jenom těžce prokázat, že jeho komplex z dětství hypertrofoval v duševní chorobu, ale lze tvrdit, že naprosto určitě ovlivňoval a dosud ovlivňuje jeho chování ve veřejném prostoru. Jinak je tomu ale například u trpaslíka Cikrta. Podle jeho chování, ale hlavně podle většiny jeho osobních vyjádření je prakticky nepochybné, že on duševní chorobou trpí. Chorobně nenávidí lidi. Má vztek na všechny normálního vzrůstu, i když díky své inteligenci se to snaží dobře zakrývat. Zdrojem jeho mnohdy až nelidských vyjádření je tedy komplex, který přerostl ve zvrácenou touhu po nadvládě nad co největším počtem lidí. Ten člověk měl být podle mého soudu vyšetřen psychiatry, než se stal veřejnou osobou. Jenže on asi i sám Julínek trpí nějakou duševní poruchou, neboť jako lékař, vzdělaný i v psychiatrii, by si takového člověka nikdy nevybral za tiskového mluvčího, pokud by byl sám úplně duševně zdráv.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *