TŘÍDNÍ BOJ JE REALITOU SOUČASNOSTI.

Od mládí, kdy jsem začínal vnímat politické chování moci KSČ, jsem učení o třídním boji považoval často za pouhý mocenský folklor, odůvodňující především politické násilí poúnorové diktatury. Teprve chování některých sociálních skupin v polistopadové éře mne přesvědčuje, že společnost se reálně skutečně diferencuje přinejmenším na vrstvy. Ty jsou charakteristické jednak tím, že jejich příslušníci mají prakticky stejné názory na současnou realitu, a za druhé – hlavně – ony skupinové názory se zásadně, mnohdy až nesmiřitelně, liší od názorů jiných společenských vrstev. Vlády s dominancí ODS dokonce vytvářely a pořád dále vytvářejí podmínky, které tuto názorovou rozdílnost plodí a upevňují. Privatizace například vytvořila reálně nesmiřitelný vztah mezi vlastníky produkčních prostředků a zaměstnanci. Stejně tak nynější vláda vykopala základy až nepřátelského vztahu pacientů k lékařům. Bodejť by ne. Nedávno doslova rozzuřila mého již věkovitého kolegu jedna odborná lékařka. Dokonce taková, která vystudovala, ba i odbornou atestaci získala ještě za nadvlády KSČ, tedy naprosto zdarma. V polistopadovém období si již stihla postavit dům a mimo jiné jezdí ordinovat kupříkladu v osobním autě v ceně kolem milionu korun. Před mým kolegou se rozpovídala, že oněch 60 Kč za pobyt v nemocnici není až tak moc, že ti novorozenci přece také dostávají odbornou péči a rodiče jsou povinni proto za ni platit, stejně jako zase děti, když rodiče se náhodně dostanou do sociálních problémů, jsou zavázáni je podporovat. Když k tomu ještě dodala, že ona přece také své přestárlé matce koupila pro ni nutné zdravotní lůžko za třicet pět tisíc, můj kolega doslova zařval: Vy & (nedá se to opakovat) & jste vystudovala zadarmo, vy jste fakticky proto povinná i léčit zadarmo a pamatujte (zase vulgární oslovení) na moje slova – díky vám a podobným se jednou stejně dočkáte toho, že zadarmo budete skutečně léčit. Jelikož jej dobře znám vím, že celý výbuch jako dobrý herec jen zahrál, i když jej myslel naprosto vážně. Pak již svým obligátně klidným hlasem jenom dodal. Okamžitě mně vydejte mou zdravotní dokumentaci, protože já bezprostředně přecházím k jinému lékaři. A nehodlám se vám svěřovat, ke kterému. Prý to měl s jiným již stejně nějaký čas dohodnuté a vlastně čekal jen na vhodnou příležitost. Můj přítel není takovým cholerikem, jako já. Já bych jí za takové řeči asi hned jednu vrazil a tím fakticky realizoval jednu z forem třídního boje.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *