EU od samého počátku přeháněla svou demokratičnost. Dokud byly jejími členy země stejného zakladatelského osudu, nebylo jí to k neprospěchu. Jakmile se ale začala rozšiřovat, princip jednoty nejenže znesnadňuje mnohá rozhodnutí, ale naprosto jistě znemožňuje její účinnost vnitřně nadtož mezinárodně. Dneska ji princip bezvýjimečného souhlasu všech členů prokazatelně dokonce totálně rozvrací. A nespočívá to jen v nesouhlasu Irska s tak zvanou Eurosmlouvou, lze to cítit skoro na každém jednání, v nichž si nejvíc obvykle vyskakují nýmandi. Jako například na současném zasedání ministrů zahraničí, které má mimo jiné projednávat omezení sankcí EU vůči Kubě. Schwarzenberg v lokajském předklonu před monarchou Havlem předem vyhlásil, že odvolání sankcí pro nedodržování lidských práv na Kubě zablokuje. Tato monarchistická fosilie, z principu tradic svého původu totálně neschopná vůbec chápat samou podstatu demokracie, jelikož lid byl pro ni po dlouhá staletí pouhým otrokem na jejím panství, má pořád šanci ovlivňovat celou Evropu. Bylo by to Havlovsky absurdní, kdyby nešlo o tragedii celé Evropy, toho abendlandského subkontinentu Asie. Absurditou pak dokonce na druhou, když v demokratizované Evropě za bezvýznamný stát vetuje její snažení superšlechtic. Zná snad někdo skvělejší příklad současné diktatury?!