Tak se dá nejvýstižněji charakterizovat vývoj v zemích bývalého socialistického tábora, započatý v poslední dekádě XX. století a umožněný rozkladem vojenské moci SSSR. Nejbohatší kasta světa si tak vykompenzovala několikagenerační strach, jehož původcem bylo zkonsolidování prekomunistické státní moci. Reálné síly, která poprvé v dějinách zlikvidovala nejen mocensky vlivné kvantitativní majetkové rozdíly mezi lidmi, ale především jakoukoliv šanci na zneužívání kvalitativní nerovnosti lidí k získávání bohatství umožňujícího nadvládu. Globální svět supervlastníků svůj revanš nyní provádí promyšleně a systematicky. Celý proces se dá ve zkratce charakterizovat následovně:

– Novou politickou mocí byl zcizen veškerý národní majetek, prohlašovaný komunisty za vlastnictví všelidového státu.

– Vyvlastněný majetek byl jednak navrácen potomkům předsocialistických mocných a především přerozdělen novým mocichtivcům.

– Bezprostředně na to bylo soukromé vlastnictví prohlášeno, dokonce v Ústavě, za nedotknutelné.

– Všichni námezdně pracující byli postupně zbavováni práv, která si za posledních sto let v sociálních střetech vybojovali a tak byli uvrženi do totalitní existenční závislosti na vlastnících produkčního majetku.

– Lidé nevlastnící velké majetky, jichž je dokonce mnohem víc než zaměstnanců, byli postupně zbavováni všech sociálních jistot garantovaných státem.

– Formami zastupitelské demokracie byla supervlastníky získaná hospodářská nadvláda nad většinou lidí transformována na politickou moc.

– Bez plebiscitu byl uzákoněn takový volební volební systém, který politickou moc vrstvy největších vlastníků upevnil jako jejich nadvládu nad celým společenstvím.

– Největší vlastníci si zajistili ovládnutí rozhodujících médií tím, že pro jejich provozování stimulovali vznik nových technologií, jejichž finanční náročnost nikdo jiný než oni neunese.

– Likvidací ostatních médií byl rozhodujícím způsobem ovládnut veřejný prostor k možnosti ovládnutí všesvětového vědomí.

– Veřejnosti je takto vzniklou totální mocí nad médii diktována nová, jednostranná ideologie.

– Ta prohlašuje zájem každého jednotlivce za jedině směrodatný pro jeho chování, protože zájem společenství je stejně nepoznatelný, ba ani prakticky neexistuje.

– Jednotlivé zájmy se podle nové ideologické dogmatiky mohou uplatňovat pouze na absolutně svobodném trhu, který je v této ideologii nejmocnějších vydáván dokonce za projev jediné, či alespoň nejvyšší svobody.

– Globálně svobodný trh pod neúprosnou taktovkou živelnosti konkurence, je jedinou ideologicky přípustnou existencí celého hospodářství světa.

– Všechen hospodářský život světa se musí neustále přizpůsobovat podmínkám živelného a rozumem nezvládnutelného trhu, díky čemuž jsou všichni lidé v jeho područí.

– V prostoru globálního trhu mají zákonitě největší vliv nejbohatší vlastníci, jejichž rozhodnutí podle stejné zákonitostí sledují jen a jen jejich soukromé zájmy.

– Jediným jejich zájmem je stále vyšší koncentrace bohatství, protože jenom ona dává šanci na vlastnění stále dražších a dokonalejších technologií jako prostředků k prosazení vlastní vůle v tržním prostředí.

– Všemi prostředky moci udržované shromažďování majetku v rukou co nejmenší skupiny vlastníků, vytváří logicky stále větší nedostatek finančních prostředků pro všechny ostatní.

– Pod rouškou zdánlivého nedostatku financí nutných ke konkurenci nejbohatších hráčů na globálním ekonomickém hřišti, jsou všemi udržitelnými způsoby odebírány peněžní prostředky celému zbytku světa.

– V praxi to představuje omezování až likvidaci všech sociálních práv pro naprostou většinu lidí, dokonce i těch, která si vyvzdorovali dávno před vznikem nadvlády komunistických stran a vlád.

– Aby si vrstva superbohatých reálně udržela výsledky své pomsty, zavedla profesionální armádu, aby nikdo jiný nedostal do rukou konkurenčně schopné zbraně jako jedinou reálnou sílu naší civilizace.

Celý tento proces však vůbec nevznikl živelně. Byl dlouhodobě připravován, na jednotlivé kroky rozfázován a nyní je postupně realizován ve všech zemích. Tak vzniká globální totalita, o níž se nikomu ještě před dvaceti lety ani nesnilo. Pokud někdo ví o faktech, která popírají uvedený koncentrát posledních dějin světa, ať se laskavě ozve. Docela rád si to přečtu, či poslechnu.