„Člověk má právo na základě informací a primárních pramenů podle své intelektuální, duchovní a vzdělanostní úrovně vytvářet si vlastní názory, postoje a hodnoty. Demokratický stát nemá sebemenší právo do tohoto procesu zasahovat, tím spíše, že stát reprezentují politici, o nichž je všeobecně známo, že jejich intelektuální, mravní a vzdělanostní úroveň není příliš vysoká“. Píše sociolog Petr SAK.

     „Izrael je nyní na dobré cestě stát se páriovým státem…Nechám na historicích, aby diskutovali o tom, zda Izrael páchá v Gaze genocidu. Co je mi však v tuto chvíli naprosto jasné, je to, že tato izraelská vláda páchá sebevraždu, vraždu a bratrovraždu…Ničí postavení Izraele ve světě, zabíjí civilisty v Gaze, zřejmě bez jakéhokoli ohledu na nevinné lidské životy, a rozděluje izraelskou společnost i světové židovstvo na ty Židy, kteří chtějí stát za Izraelem za každých okolností, a na ty, kteří již nemohou tolerovat, vysvětlovat ani ospravedlňovat směr, kterým tato izraelská vláda židovský stát vede, a nyní se od něj chtějí distancovat“ Napsal už před víc jak rokem Žid Thomas L. FRIEDMAN z New York Times.

„Brazílie je příliš velká – a příliš divoká – na to, aby byla něčím zadním dvorkem“. Zpívá Frank SINATRA v bossanovové hymně Antônia Carlose JOBIMA

„Nátlakové akce, které rozjíždějí v prvé řadě umělci a studenti, vykazují všechny prvky elitářství. Lidé, kteří sami sebe považují z nějakého záhadného důvodu za elitu společnosti, mívají tendenci s druhými nediskutovat, nýbrž je poučovat. V teorii hlásají názorovou pluralitu, v praxi se chovají nesnášenlivě. Vyslovují se pro dialog s tím, že pravdu mají jen oni. Dokáží být vstřícní naprosto ke všem s výjimkou těch, kdo mají jiný názor. Vcelku pravidelně označují ty, kdo s nimi nesouhlasí, za fašisty. Začali s tím již studenti v Paříži, kteří koncem šedesátých let přirovnávali k Hitlerovi dokonce i Charlese de Gaulla“. Napsal Jan KELLER

„Banky jsou v oligarchickém systému, jako je ten náš, nedotknutelné. Každý oligarcha má za sebou banku. Každý oligarcha je závislý na bance a banka ty oligarchy drží na velmi citlivém místě. A pokud náhodou se někdo z nich začne bouřit, tak ta banka dokáže stisknout,“ Upozorňuje Petr DRULÁK

„OSN je permanentní diplomatickou konferencí, která odráží nedokonalost současného světa“. Píše Oskar KREJČÍ.

„V nukleárním věku, kdy neexistuje takový pojem, jako je bezpečnost zajištěná převahou síly, si velmoci vzaly toto poučení: Dohody založené na předpokládané slabosti jedné strany ji jenom nutí znásobit úsilí, aby se vypořádala se zaostáváním, zatímco dohody založené na obapolné úctě a vzájemnosti mají mnohem větší vyhlídky, že budou trvalé.“ Prohlásil Richard NIXON v roce 1972 v Moskvě.

     „…v roce 1945 si také málokdo dovedl přestavit usmíření mezi Francií a Německem. Přesto právě příslušníci generace, která prožila dvě krvavé světové války, postavili zcela novou Evropu. Památná společná modlitba za mír francouzského prezidenta a německého kancléře v Remeši roku 1962 byla vyslyšena díky dohodám o využití jaderné energie, uhlí a oceli plus dalšími navazujícími smlouvami. Jen takto lze postupně vystavět mír, který není založen na riskantní rovnováze sil, ale na vzájemně výhodné spolupráci“. Vzpomíná Oskar KREJČÍ.