Obecně se v publicistice Západu v posledním období hovoří o rusofobii. Sám také někdy tento termín používám, i když jsem si vědom toho, že je to nesprávné pojmenování pro vztah evropské vládnoucí vrstvy vůči Rusku, ale také špatný termín pro popis většinového veřejného mínění na politiku vlády Ruska. Přemýšlím již nějaký čas, který pojem by byl pro pojmenování chování Evropanů vůči Rusku nejadekvátnější. Takže fobie to asi nebude. Fobie je přece jenom duševní porucha, ale především je to iracionální strach. A má-li člověk strach, tak určitě s objektem svého strachu nemá nutkavou touhu válčit, jako mají evropští papaláši. Jde o slovo řeckého původu, přesněji starořeckého, kde to spíše znamenalo hrůzu a děs, ne jenom takový ten iracionální strach.

Podle většiny projevů nepřátelských vůči Rusku se mi jeví, že jde spíše o nenávist, ba až nezvládnutelnou nenávist, než strach. Nenávist způsobená různými podněty. U Poláků a Pobalťanů je to zakořeněná, tradiční až dědičná nenávist. U Němců zase nenávist vybuzená touhu po pomstě za minulé porážky. U Britů pak nenávist vůči boháči, který se účinně brání oloupení. A všeobecně je to nenávist ze zoufalství nad vlastní bezmocnosti a doslova pocitu vlastního ubožáctví vůči takové super síle, jakou Rusko představuje. Takové nenávisti se odborné+ říká mizantropie. Leč tento termín se mi jeví jako málo úderný. Hlavně když si připomenu projevy z nedávných dnů třeba takového Martina Ondráčka, který svou iniciativu koupě rakety jednak nazval „dárek pro Putina“, ale především jej okomentoval slovy, cituji: „Je to skvělé, protože za mojí prací zůstává spousta mrtvých Rusáků.“ To je v mých očích už klinický vampirismus, nebo alespoň nutkavá a nezvladatelná averze.

Do stejné třídy patří rovněž v posledních dnech skandální dotaz německého novináře Michaela Martense na tiskové konferenci v Bělehradě při státní návštěvě Zelenského, opět cituji: „Jak můžeme pomoci zabíjet více Rusů?“ Konec citace. Což je vlastně projev dědičně chorobné zášti.

     Při svém marném hledání jsem se nakonec módně zeptal AI. Odpověď nebyla marná, tady je: „Pro intenzivní, chorobnou nebo nutkavou touhu zabíjet neexistuje jedno jediné přímé slovo. Místo toho se používá několik odbornějších, cizích termínů, které popisují různé podoby nebo psychologické příčiny tohoto stavu:

• Amok (nebo běsnící amok) – V psychiatrii označuje stav náhlého výbuchu zuřivosti, kdy člověk propadne nekontrolovatelné touze útočit a zabíjet, často bez zjevného logického důvodu. [1]
• Destrukce (destruktivní pud) – Pochází z latinského slova destructio (ničení). V psychoanalýze se používá pojem destrukční pud (Thanatos) jako protiklad k pudu sebezáchovy, což představuje nevědomou touhu po agresi, ničení a smrti.
• Homicidní mánie – Jde o psychiatrický termín (z latinského homicidium – vražda), který označuje chorobnou, nutkavou posedlost zabíjením.

Pokud by šlo o jiné formy zabíjení, používají se cizí názvy podle toho, koho nebo co člověk touží zabít. Nejčastěji se tvoří spojením latinských základů a přípony -cidium (zabíjení):

• Homicidium – obecné zabití člověka.

Takže jo. HOMICIDISMUS, To by mohl být „vědecký“ termín pro jev, který dneska zmítá Západem, především Evropy a signifikantně jejím „velikášským politictvem“.

Nakonec ale já zůstanu u svého pojmenování uvedeného jevu. V mém myšlení jde od počátku o protiruský rasismus, čili antirusismus. Stejně jako existoval protičernošský rasismus, potažmo antinegrismus. Ne ovšem antisemitismus, což je podvodný termín vykonstruovaný sionisty, kteří sami tvoří miniaturní menšinu všech Semitů, především Arabů.

Jenom tak pro zábavu, jak se řekne „Nenávist k Rusku“, několika jazyky.

Řecky: Mísos gia ti Rosía;

Anglicky: Hatred of Russi

Německy: Hass auf Russland

Francouzsky: Haine de la Russie

Polsky: Nienawiść do Rosji

A nakonec latinsky: Odium Russiae