Politická třída Evropy, konkrétně tedy EU a Británie, kdysi Velké, je stále víc válkychtivá, alespoň ta vrcholová. Konkrétně vůči Rusku.  Mnozí Rusové si myslí, že je to proto, že „Evropa“ ztratila strach z Ruska. Nejsem stejného názoru. V Evropě v současnosti se na nejvyšší rozhodovací posty dopracovala generace, která nezažila válku na vlastní kůži. Mezi nimi jsou, a bohužel ve velké míře, i potomci těch, kdo byli Ruskem krutě poraženi, deklasováni ba až početným zajetím poníženi v poslední velké válce, údajně Druhé světové. A ti už dávno prahnou, ba jsou sžíráni touho pomstít své dědy. Ruská SVO na Ukrajině zmíněným „kádrům“ otevřela okno reálné pomsty, kterého se jmenovaní s drzostí, Západu vlastní chytili. Napřed samozřejmě propagandisticky, aby zmanipulovali dostatečný počet obyvatel, svých zemí. Což se dneska, v době propracovaných technik mediálních manipulací s pasivní veřejností velmi dobře a poměrně rychle podařilo. Vládci Evropy proto mohli celkem bez odporu finančně a materiálně podporovat Ukrajinu v boji s „agresorem“ prakticky od samého začátku.

Rusko pro svou SVO zvolilo pro Západní vojevůdce a tím spíše politiky taktiku nepochopitelnou, ze které vyvodili, že je slabé, jeho armáda nezkušená ba až neschopná a politické vedení nerozhodné. Proto se lídři Západu odhodlali nejen ke své angažovanosti v konfliktu, ale především v jeho z počátku nenápadné a později stále provokativnější eskalaci. K čemuž jim Ruské politické vedení jako by dláždilo cestu. Rusko sice hovořilo o jakýchsi nepřekročitelných, červených liniích, ale když si Západnici troufli některou překročit, tak zjistili že z výhružek obvykle nic nebylo realizováno. A tak s postupným zvyšováním sázek se Západ dopracoval do situace, ve které je dneska.

Už nejde o pomstu za dědy. Do konfliktu vložili tolik že z něj vytvořili pro Evropu existenční problém. Rusové od samého počátku SVO byli v situaci, že nesmí prohrát. Byla to pro ně otázka bytí a nebytí. Proto ji také zahájily tehdy a až tehdy, když si byli jisti, že zvítězí. Evropané, kteří na totální konflikt s Ruskem nemají zdroje, ovšem postupnou eskalací vsadili rovněž do hry v průběhu let celý svůj osud. Pokud si chtějí zachovat vysoký standard svého života, musí bezpodmínečně porazit Rusko. Půl tisíciletí okrádala Evropa celý svět, Rusko se jí nikdy nepodařilo ovládnout, takže nyní se o to pokusí, v moderních dějinách potřetí a naposled. Novou příležitost už mít nebude, protože se stane bezvýznamnou. Od takového osudu ji může odvrátit pouze plenění bohatství Ruského území. Takže válka Evropy s Ruskem je neodvratná, pokud v Evropě nedojde k totální výměně Zmíněných „kádrů“, čti potomků fašistů, nacistů a nejhorších z nich hitlerovců.