Trump je doslova zotročen sionisty, oním „novým sionismem“, který je dostatečně popsán na webu https://www.infokuryr.cz/n/2025/09/07/izraelsky-novy-nasilny-sionismus-predzvest-imperialni-politiky-podmanovani/ . Toto pokračování talmudské dogmatiky je už tak obludné, že každý, kdo se mu podvolí je doživotně poznamenán duchovní otravou. Což se právě projevuje v Trumpově chování. Na jedné straně chorobně touží po Nobelově ceně míru a na druhé bezvýhradně podporuje Netanjahuovu politiku zmíněného nového, čti, násilného sionismu, poslední to etapy barbarství, jak ho v uvedeném textu charakterizuje Yossi Klein Halevi seniorní spolupracovník Institutu Shalom Hartman.

Nový sionismus v praxi je politikou absolutního ovládání daného teritoria, Izrael jím myslí celou Západní Asii, (staré označení pro Blízký východ). Tato ideologie ovšem nevyhnutelně přivede Izrael, a tím prakticky USA k válce s Íránem. Jeho nejvyšší vůdce ve svém nedávném projevu řekl, cituji: „Toto [americké] nepřátelství existuje již 45 let – napříč různými americkými administrativami, stranami a prezidenty. Vždy se jedná o stejné nepřátelství, sankce a hrozby vůči Islámské republice a íránskému lidu. Otázka zní: proč?“ V minulosti skrývali skutečný důvod za pojmy jako terorismus, lidská práva, práva žen nebo demokracii. Když se o něm zmínili, bylo to zdvořilejší: „Chceme, aby se chování Íránu změnilo. Ale muž, který je dnes v Americe u moci, to zradil. Odhalil skutečný cíl: „Náš konflikt s Íránem, s íránským lidem, spočívá v tom, že Írán musí poslouchat Ameriku“. My, Íránci, to musíme jasně pochopit. Jinými slovy: Světová velmoc očekává, že Írán – s celou svou historií, důstojností a dědictvím velkého národa – bude jednoduše submisivní. To je skutečný důvod veškerého tohoto nepřátelství. Ti, kdo říkají: ‚Proč nejednáte přímo s Amerikou o řešení svých problémů?‘, jen povrchně sledují situaci. Skutečným problémem je, že USA chtějí poslušnost. Íránský lid bere takový požadavek jako hlubokou urážku – a bude proti němu bojovat ze všech sil. Skutečným cílem USA je podmanění si Íránu. Íránci tuto ‚velkou urážku‘ nikdy nepřijmou.“

Tento dlouhý citát si zde ukládám k přemýšlení. Kde je praktická hranice za níž už není možné vyjednávat, ale je nutné válčit. Zajímalo mě to v konfliktu Ukrajiny, zajímá mě to i v nepřátelství USA a Íránu a samozřejmě i obecně. Ačkoliv jako vyznavač filosofie konkrétního jsem přesvědčen, že obecná formule neexistuje.

Ovšem s tím se mi vkrádá na mysl jiný problém. Vyřeší zmíněné nepřátelství válka? Podle mého úsudku ne. Vyřeší to jenom, bohužel, totální porážka, zničení existence jedné strany konfliktu. A to ještě ne navždy. Takže závěr zní. Nikdy nenechat dojít spor do situace, která musí být řešena válkou. Ona je následně už totiž věčná, což je vždycky praktickým rizikem sebezničení. Dříve, nebo později, leč… Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.