…kterou jsem zaznamenal není vůbec příznivou. V komplikovaném systému zákonodárných procedur v USA se Demokratům konečně podařilo prosadit soubor letošní pomoci Ukronacistickému režimu. Jakými metodami se to povedlo se teprve dovíme – možná. Kdo byl podplacen, kdo vydírán a kdo jenom podlehl nějakému jinému nátlaku se po čase provalí. Republikánům se tedy povedlo zdržet celý proces ani ne o půl roku, protože bylo od samého počátku naprosto zřejmé, že nakonec zákon o této části rozpočtu zákonodárci dříve, či později stejně musí schválit. Rusové velkoryse poskytnuté doby, podle mého skromného soudu dostatečně nevyužili, což se v konečném účtování nemusí vyplatit skoro celému světu. Proč?

V průběhu celé SVO byly ztráty Rusů na životech vojáků nesrovnatelně menší, než Ukrajinců. Obzvlášť katastrofální to bylo loni, když Ukrajinci „provozovali“ ofenzivu. Nyní ovšem musí Rusové útočit a karty se obrací. Ztráty na straně Ruské armády jsou ne-li srovnatelné, tak musí být vyšší, než Ukrajinské. Takový je totiž železný zákon války. Útočník má vždycky nejméně třikrát větší ztráty lidí i techniky, než obránce. A takový stav „Ruské matky“, čti, celá veřejnost, nebude dlouho Putinovcům trpět. Takže buďto se jich zbaví, nebo je donutí tu válku rychle a při tom vítězně ukončit, čili jak? No přece jadernými zbraněmi. Je více jak jisté, že čím bude válka déle trvat, tím je riziko jaderného konce jistější. Tečka.

Nedíval jsem se na zprávy o hlasování, ale z mediálních útržků vím, že především poslanci Demokratické strany jásali a mávali vlajkami Ukrajiny. Ti pitomečci pořád nechápou, že se radují nad vlastním hrobem svým a svých dětí. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.