V žurnalistice hlavního proudu, ale i v těch různých alternativních se ujal názor, že probíhá nová studená válka. Nevím, zda jde o záměrný omyl, nebo pouze o neschopnost analyzovat současný stav. O studenou válku nejde v žádném případě. Ta totiž měla příliš jasný a jednoznačný obsah. Šlo ve skutečnosti o všesvětový boj proti šíření komunismus ze Sovětského svazu. Vznikem SSSR se totiž na glóbu poprvé objevila reálná alternativa ke všem do té doby v dějinách lidstva uplatňovaným druhům mocenské nadvlády. Po celou historii byly všechny komunity, etnika, regiony a konečně státy ovládány menšinou. Buďto údajně z milosti bohů, či Boží, nebo jiných, převážně dědičných důvodů a v neposlední řadě i díky jejího bohatství. Sovětismus přinesl velice reálnou možnost zbavit svět všech těch dosavadních, zrůdných mocenských skupin, nárokujících si právo nejen skoro na veškerý majetek společenství, ale především na nadvládu nad celou komunitou. Dosavadní světapáni proto museli udělat všechno, aby si svou moc udrželi, takže rozpoutali tak zvanou studenou válku, čti zničení komunismus. SSSR byl ale už příliš silný nepřítel a se vznikem zbraní ohrožujících veškeré živé na planetě nějaký ostrý, definitivní střet s ním hrozil zničením života na planetě. Proto měla studená válka za druhé jasná pravidla. Jinými slovy, v dobách její existence platily, doslova přímo ortodoxně, zásady mezinárodního práva. A to nejen smlouvy mezi oběma velmocemi, ale i všesvětové dohody, deklarace a jiné mezinárodní dokumenty. Tyto dva důvody jsou dostatečným důkazem toho, že nejde v současnosti o novou studenou válku. ZATÍM. Budoucnost ČLR může tento stav zvrátit. V současnosti existuje na planetě, až na marginální výjimky, jeden společensko-politický systém. Takže o nějakém zadržování až likvidaci komunismus nemůže být řeč. To, oč dneska opravdu jde, se dá nazvat válčením o nové rozdělení světa do sfér vlivů nejmocnějších globálních sil. Je to situace dosti podobná atmosféře Evropy a jí tehdy ovládaného světa, před první velkou válkou na počátku minulého století. Proto si troufám tvrdit, že jsme před první, skutečně světovou, tedy globální válkou lidstva. Zásadním projevem této situace je ignorování pravidel mezinárodního práva, které bylo kodifikováno pod vlivem zmíněné studené války. Dneska opět jednoznačně platí pouze právo silnějšího. Proto se početné národy doslova vrhly na masivní vyzbrojování, což je zatím v naší podlé civilizaci jediná rozhodující síla. Jde jednoznačně o krok zpět v dějinách všelidské civilizace, doslova návrat do dob, kdy v jednání lidí dominoval jejich zvířecí prvek, čili prapůvod. Lidstvo se v mých očích tedy ještě neosvobodilo od své zvířecí podstaty, takže fakticky by se nemělo ani mluvit o jakési lidské civilizaci. Za celé své dějiny jsme se totiž vůbec nic „nezcivilizovali“. Snad se nám jenom podařili prosadit, že na této planetě se lidští tvorové přestali požírat, nic víc.

Začalo to již včera. Prezidenti Korejské republiky a Korejské lidově demokratické republiky se pro novináře setkali na hranici mezi oběma zeměmi ve vesnici Pchanmundžom, jediném to místě mezi oběma zeměmi, kde nejsou ostnaté dráty a minová pole. Setkání mělo silně emotivně působící scénář a hlubokou symboliku. 65 let od konce hnusné války, ve skutečnosti první horké války v éře pokrytecké, tak zvané Studené války, se začíná psát nová kapitola pro jednu z nejstarších kultur Asie, Koreu. Dneska začínoají ostrá jednání mezi delegacemi obou států a jedné země. Osobně za největší klad považuji skutečnost, že budou jednat pouze Korejci mezi sebou. I když nepochybuji, že v delegaci jedněch budou agenti USA a u druhé zase informátoři pro ČLR. Tvrdím již celá desetiletí, že Korejci by se již dávno mezi sebou dohodli, kdyby ti lumpové z USA se do problému nevměšovali. Musím to tak říct. Samozřejmě, že do vztahů mezi Koreami zasahuje také ČLR, ale ta má přece jenom k tomu jakýs takýs důvod. Vždyť s Koreou sousedí. Ale od Amíků je to pouhopouhá drzost rádoby světového četníka a kdysi především samozvaného antikomunistického světobijce. Předpokládám, že pokud v Korejské republice Amíci nerozpoutají nějakou obdobu barevné revoluce, která by svrhla současného prezidenta Mun Če-ina, tak se proces sbližování nezastaví. On to totiž byl, kdo jako první politik své země zavrhl zasahování USA do vztahů s KLDR. Takže jen tak dál. Po sjednocení Německa to může být nakonec i jednotná Korea. I když je pravděpodobné, že to asi bude trvat dlouho.

Neustále se v médiích hovoří a píše o ohrožení demokracie. Tu populismem, tu extremismem, či dokonce sociálními sítěmi. Pravdou však je, že v zemích Západní kultury není ohrožena demokracie, ale nadvláda elit. A ta proto jejich mediální přisluhovači tak bědují. K této tezi není potřebí argumentů. To cítí každý politicky přemýšlivý občan.

Nejmenovaná skupina bezpečnostních zpravodajců v Rusku má už delší dobu jasno o tak zvaném teroristickém útoku z 21. září 2001. Jsou přesvědčeni, že všechno zorganizovala CIA. V sídle Pentagonu zřídila výukové středisko pro piloty dopravních letadel. To ovšem nebylo ve skutečnosti trenažérem pro piloty, ale specielním zařízením, které dokázalo na dálku ovládat lety civilních letadel vlastněných společnostmi z USA. V osudný den skupina adeptů pilotáže nacvičovala lety na zmiňovaném trenažeru. Měli za úkol, navést svoje letadlo na vybraný cíl. Tím byly známé věže v NY. Když výcvik zdárně ukončili, bylo celé středisko zničeno, aby nebylo svědků. Tuto spekulaci podporuje skutečnost, že na Pentagon, podle vyšetřování, nemohlo tehdy spadnout velké civilní letadlo.

Na zasedání ministrů zahraničí zemí G7, rádoby to pánů světa, se tato samozvaná mafie největších gangsterů planety definitivně rozhodla pro válku s Ruskem. Nějaký čas sice Rusko bylo zváno na „slety čarodějnic“, zvané summity G7, ba dokonce několik let bylo oficiálně členem oné skomírající sebranky „bílého muže“, ale od roku 2014 mu bylo členství zastaveno. Záminkou bylo připojení Krymu k Rusku. Na zmíněném poklábosení ministrů zahraničí G7 se politici dohodli, že vytvoří pracovní skupinu, která bude sledovat škodlivé aktivity Ruska. Hned na druhý den to, podle agentury Reuters, prohlásil šéf britské diplomacie Boris Johnson s tím, že G7 se na tom shodla v neděli 22.4.2018 na úvod svého třídenního ministerského jednání v Torontu. Prokazatelně duševně pochabý ministr zahraničí Velké Británie tedy sděluje světu, že se země skomírajícího Abendlandu povyšují na uzavřenou skupinu, která se nadřazuje i nad OSN a vytváří tak sílu, která bude soudit konání jiných zemí, jestli náhodou neškodí globálním samozvancům shluknutým v G7. USA, Velká Británie, Kanada, Francie, Německo, Itálie a Japonsko s pýchou zločinců minulého půltisíciletí vyhlašují tak válku nejen Rusku, ale fakticky celému zbytku světa.

Před jejím včerejším sjezdem někdo napsal, že je to prakticky strana mírného pokroku v mezích zákona. Převeliký omyl. Ta strana po celou svou historii slouží pouze k tomu, že pro její nejvyšší představitele zajišťuje vysoce nadstandardní příjmy. Po celou svou parlamentní historii je pouze a jenom v opozici, takže má minimální možnost alespoň nějak ovlivnit politiku v zemi. Vesměs nebyla ani potřebná pro sestavení vlády, protože s ní se ve Sněmovně a i Senátu prostě o vážných věcech nemluví. Pokud v zemi vládly pravicové strany, tak byl jakýkoliv návrh z dílny KSČM ve Sněmovně bez výjimky z principiálního důvodu zamítnut. Šlo přece o pohrobka zločinecké ideologie, kterého slabošský, přesněji chorobně ambiciózní Havel nenechal zakázat, protože mu pohlaváři její předchůdkyně umožnili jezdit po Hradě na koloběžce. V současnosti je poprvé „důležitou“, jelikož může umožnit získání důvěry pro vládu koalice ANO plus ČSSD. V mých očích je komunismus neoddělitelně spjat s marxismem, nejlépe jen s učením samotného Karla Marxe. Podle dosavadního chování zmíněná strana, obzvláště pod vedením Filipa, nemá s marxismem nic společného. Jde sice prokazatelně o levicovou stranu, verbálně hlásající zájmy lidí práce a bojující proti válce, leč to je tak asi všechno. Tedy v praxi běžná sociálně demokratická strana. Filip nevyhrál v prvním kole a i v druhém to bylo těsné. Marxleninovec Skála měl jenom o sedm procent méně hlasů, než nový předseda. Filip je vydáván za pragmatika. Pokud ten pragmatismus spočívá v zajištění koryt pro maličkou skupinku vyvolených, pak ano, ale jinak je to stejný kabinetní politik, jako třeba Fiala z ODS. Ani jeden z nich nemá čáku stát se státníkem. Což jsem přímo Filipovi napsal již asi před měsícem. Pokud opravdu umožní vládu zmíněné koalice, mohl tak učinit již skoro před dvěma měsíci a byla už ve veřejnosti klidnější atmosféra. Podle mne by se KSČM měla přejmenovat, ať ve světě nedělá ostudu oné ideologii.

Zatím jsem na netu nenašel zhodnocení podílu Francie na posledním útoku v Sýrii. Ale podle toho, co se napsalo o útoku USA a Britů, musím poněkud modifikovat svůj dlouhodobý názor. Byl jsem zatím přesvědčen, že velitelé vojsk Ruska a USA na území Sýrie jsou v dokonalém spojení, zajišťujícím koordinaci činnosti tak, aby se náhodou jejich vojáci vzájemně nenapadli. Už loňský Trumpův tomahavkový „štěk“ tento můj názor trochu zviklal. Začal jsem přemýšlet nad tím, že dohodnuti mezi sebou musí být lidé nad těmi veliteli, kteří přímo operují v Sýrii. Letošní útok mne o tom přesvědčil nezvratně. Ne ani tak malou úspěšností amerických raket, ale především tím, že Britské ponorce bylo doslova znemožněno, aby vůbec vystřelila. Trump a celá ta jeho válečnická kamarila a především odpovědní velitelé v Pentagonu, musí být skutečně setskramentsky vyděšení z představy ze střetnutí s Ruskem. Pokud tomu tak není, pak to musí být přímo Trump, kdo je osobně odpovědný za to, že Ruská strana je vždycky na přímé útoky USA dokonale připravena.

…může už Babiš začít psát svou novou knihu. Proč? To velice obšírně a vyčerpávajícím způsobem dokladuje text Petra Hájka, vyvěšený na webu: http://www.protiproud.cz/politika/3713-kauza-nikulin-babis-pevne-v-rukou-americkych-tajnych-sluzeb-mafie-jedna-v-noci-nebyl-by-i-sobotka-lepsi-dve-pate-kolony-bojujici-na-tahu-je-zeman-tanec-na-okraji-propasti-stahne-nas-ab-s-sebou.htm . K němu jenom přidám, že Babiš začal špatně hned od počátku vyjednávání o „své“ vládě, když si ji až příliš dlouho představoval jako jednobarevnou. Čímž otrávil prakticky všechny ostatní strany ve sněmovně. Fico údajně chtěl sedět na dvou křeslech. A nakonec ho vyhnal z funkce zdivočelý dav. Babiš v mých očích chce sedět až na čtyřech seslích, což v žádném případě nemůže dopadnout dobře. Stále více politiků jej odepisuje a začíná s ním být nespokojená i veřejnost. I když z průzkumů není zatím jasné, jak pevně za ním stojí jeho bývalí voliči Připočtu-li si k tomu veletoče posledních dnů, jednak kolem Sýrie, ale i ve vztahu k ČSSD, tak jsem v přesvědčení o jeho dalším politickém alfasamectví silně otřesen.

Podle mne je teď na tahu Asad. Měl by nechat přesně zmapovat a vyhodnotit škody, způsobené útokem šílenců. Tyto všechny pak všemi možnými prostředky zveřejnit celému světu. Za druhé by měl protestovat u OSN. Ne ovšem svolávat RB. To je v této situaci zbytečné. Navíc tak už učinilo Rusko, takže formální postup už byl splněn. Podle výsledků útoku je jasné, že přinejmenším vojenská velení Ruska a USA v Sýrii jsou v úzkém, až spolupracujícím kontaktu. A pokud ne nějak okatě, tak určitě jejich zpravodajci si řeknou všechno potřebné, aby nedošlo k přímému kontaktu jejich vojsk. Rusko ale nemůže jen a jenom mlčet. Vzhledem k tomu, že danou oblast ovšem ovládá, mělo by velice prozíravě této situace využít. V prvé řadě by mělo co nejúžeji spolupracovat s mezinárodní organizací pro šetření chemických útoků. Tím si připravit materiály k dokonale přesvědčivé mediální prezentaci. Osobně si myslím, že podle toho, co bylo zveřejněno, k chemickému útoku vůbec nedošlo. Rusko by se proto za druhé svými silami mělo soustředit na vyšetřování toho, co se skutečně stalo, jaký podvod byl světu předhozen k věření. Dokud nebude mít v těch dvou směrech naprosto jasné doklady, svědky a jiné důkazy, mělo by pouze zlověstně mlčet. Na druhou stranu by se mělo v klidu připravit na to, že po zveřejnění výsledků šetření světu oznámí, že nad Sýrií uzavírá nebe pro každého s výjimkou Íránu. Tedy především pro Izrael, USA a pro Turecko jen se svým povolením. A od té chvíle se pak v regionu chovat jako suverén.

Jako radikální levičák jsem byl překvapen nebývale vysokým, na české poměry, volebním vítězstvím hnutí ANO ve volbách do sněmovny. Tak obrovské sympatie veřejnosti každý chytrý politik neignoruje. Proto jsem i já plédoval pro to, aby Babiš byl premiérem a s hnutím ANO spolupracovaly především KSČM a ČSSD. Program ANO před volbami byl totiž solidním základem pro citlivou sociální politiku v naší zemi. Zahraniční aktivity premiéra v demisi, minimálně z posledních dnů, jsou ale natolik otřesné, že se docela rád přiznávám, že jsem se mýlil a že spolupráce reálné levice s Babišem je vyloučená. Sice nevím, nakolik prezident je spjat s Babišem, ale jsem nezvratně přesvědčen o tom, že by měl zásadně změnit svůj názor na konání nových voleb, které odmítá údajně jako pohrdání voliči. Pokud totiž prezident Zeman pověří někoho jiného z hnutí ANO než Babiše sestavením vlády, pak je naprosto jisté, že hnutí ANO sestaví vládu v koalice čistě pravicových stran. A to si veřejnost určitě v žádném případě nepřála. Takže tím by teprve bylo realizováno pohrdání vůlí voličů.