Melčák byl v ČSSD Zemanovcem, což znamená příslušníkem páté kolony pravice v jediné české politické straně, těžce hledající cestu k socialismu v dobách totálního odporu ke všemu kolektivistickému. Kalvoda, ten byl zase v době své politické slávy příslušníkem páté kolony mezi právníky, kteří politicky zaštiťovali privatizační bezpráví v naší zemi. A Ústavní soud? Ten je pátou kolonou nejen v celém demokratickém systému, ale i v našem právním řádu, když sám sebe vyhlašuje za jediného nositele pravdy, a to i v případech kdy si je vědom toho, že pravdu vůbec nemá. A všichni si, coby veřejní činitelé, přejí zapsat se nesmazatelně do dějin a za své existence se proto snaží neustále zviditelňovat.

Bývalý premiér a předseda ČSSD Miloš Zeman, který koncem září oslaví 65. narozeniny, formuloval podmínky, za kterých by se vrátil do politiky. Musela by být zavedena přímá volba prezidenta, Česko být ohrožené ještě hlubší hospodářskou krizí a lídři velkých stran by museli své voliče zradit formou velké koalice. Jmenované tři podmínky o něm vypovídají víc, než celá jeho dosavadní politická kariéra. První podmínka je ryze personální, v níž Zeman sděluje svému lidu, že na jinou než prezidentskou funkci neaspiruje. Druhá celé veřejnosti oznamuje v nejmenší možné zkratce celý Zemanův program. Berte laskavě na vědomí, že přijdu ne jako muž trpící spasitelským komplexem, ale jako imperátor, který bude žádat maximum pravomocí, aby vyvedl zemi z krize. Třetí podmínka je pak již nepokrytě de Gaullovsky autoritářkská. Vyhrožuje prakticky všem politikům, že je naučí politické slušnosti. Nebetyčná to pýcha v tradičně rozhádaném prostředí české nejvyšší politiky, nebo už stařecká ztráta soudnosti? Nevím. Ale určitě vím, že jde o plod jak celoživotní chorobné ctižádostivosti, tak polistopadové rivality s Klausem.

Napíše-li profesor finančnictví Klaus v této době, kdy probíhá jistě nejzajímavější jev finančního světa v celých lidských dějinách knihu o klímatu, je to krajně podezřelé. Buďto je jeho profesura podivná, kupříkladu získána protekčně, nebo je pan profesor podivín. Pokud jeho habilitace nebyla protekční a přesto dává přednost veřejného vyjadřování se k problémům, v nichž je laikem, pak je podivín. Když odborně v tak vypjaté situaci neanalyzuje stav světa financí, pak to buď neumí jen on sám, nebo dokazuje, že finančnictví jako obor není vědou, protože nedokáže nejen předvídat, ale ani ex post zdůvodňovat. A to by bylo neobvyklé podivínství vůči oboru, v němž je dotyčný vysokoškolským profesorem.   

Když se na post šéfa ČSSD dostal Paroubek, v jednom ze svých prvních projevů řekl, že se spojí třeba s Marťany. Nejeden socialista si tehdy pomyslel, že se konečně do čela sociálních demokratů dostal opravdový státník, který udělá vše, aby mohl sestavit skutečně socialistickou vládu, která by nebyla pod kuratelou ODS. Léta ubíhají a nějací Marťané jsou pořád v nedohlednu. Vstupní Paroubkův projev do nynější předvolební kampaně zní stejně jako ty všechny ostatní za posledních dvacet let. Jeho jádrem je: S komunisty ne. Hloupým tedy není pomoci. Aby ČSSD mohla vládnout opravdu podle své představy, musela by získat minimálně tak 45% hlasů a ještě za předpokladu že strany, které nedosáhnou 5ti procent, získají dohromady alespoň deset. Což je totální utopie. Aby mohla ve vládě alespoň naplňovat své základní náměty, musela by získat tak 38% hlasů a Lidovci nejméně 10%. Což je pro postčunkovce ještě větší utopií. Realita říká, že ČSSD má maximálně čáku na těsné vítězství nad ODS. A jelikož mezi těmito dvěma stranami není naděje na personální unii, jakou vytvořilo duo Klaus – Zeman, bude po volbách v nejlepším případě vládnout vydírána některou pravicovou ministranou. Že by to byli oni Marťané, to se dá těžko přepokládat. Budou to až příliš pozemští, ba typicky Čeští – vyžírkové.

Kdyby věrchuška ODS byla alespoň trošičku pravdomluvná, uvedený titul by si dala za hlavní heslo všech svých volebních kampaní. Klaus totiž vždycky strašil voliče před jakýmkoliv novým socialismem, po něm TopoLangrovci strašili voliče komunisty a návratem jejich moci. Antikomunistická písnička je ale již příliš obehraná, takže voliči na ni nejen již neslyší, ale mohli by, ti straší natruc, ti mladí třeba jen z recese, nakonec volit KSČM. Asi proto si ODS u své služebnice BIS k blížícím se volbám objednala nové strašení – Ruskem. Jeho špióni prý navazují styky s českými politiky, uvádí nedávná zpráva BIS, opět nějak podivně načasovaná do doby před volbami. Již samo slovo špión je pejorativní a nepřátelsky znějící, u jiných zemí jde přece vždy o zpravodajské, či tajné služby, jen v případě Ruska hned o špióny. BIS, nadtož pak ODS, jak je jejich zvykem, se necítí povinné uvádět konkrétnosti, protože jde údajně o utajované skutečnosti. Takže svým tajnůstkařením se hlavně snaží šířit pouze strach. Od pradávna je totiž každé tajemství nejúspěšnějším nástrojem k ovládání lidí. A vane-li se z tajemství strach, jde o absolutní nástroj k nadvládě.

Novinářská sekta lidské společnosti sama o sobě již celé století prohlašuje, že je hlídacím psem demokracie. Jako ve většině jevů to ale neplatí pro demokracii nastolenou před dvaceti lety v ČR. Viz jeden nedávný příklad. Magazín Aktuálně.cz zveřejnil 14. 8. nahrávku z Paroubkovy návštěvy úřadu práce v Kutné hoře. Tam prý Paroubek mimo jiné řekl, cituji: "Není vhodné zaměstnávat lidi z jiných kultur, už tu pak zůstanou. Naučí se jazyk, mají děti a je z toho etnický problém,&". Paroubek popřel tento text a žádal, aby Aktuálně.cz zveřejnil nesestříhanou pasáž jeho výroku k problému. Pracovník ČTK Unger, odpovědný za reportáž řekl, že si za jejím textem stojí a na výzvy ke zveřejnění nahrávky prý nemá důvod reagovat. Ať jsi politiku řekl, co chtěl, my z toho veřejnosti sdělíme jenom to, co chceme my. Někteří novináři tak sami sebe už nevyhlašují pouze za hlídače demokracie, ale za jediné lidi, kteří dokonce umí najít pravdu i tam, kde nebyla. Je-li jim politik nesympatický, tak si údajnou pravdu sprostě vymyslí. Znají  totiž velice dobře liknavost našich soudů, takže jsou jisti, že jejich jedovatý jazy
k politika poškodí. Než se domůže opravy, problém vyšumí. Na politikovi a nejen na něm, zůstane jen smradlavý odér lidských hyen. Pokud politický režim považuje svobodu slova za jedno z nejvyšších občanských práv, pak by měl jeho právní řád zajistit, aby soudy v této věci pracovaly okamžitě. Jako je tomu v případech rozhodování o vzetí do vazby, navrhoval bych lhůtu do 24ti hodin.