Nejméně už pro dvě generace je sedmý listopad bezvýznamným datem. Zatímco pro pět předešlých generací to byl svítek z nejsvátkovatějších. I když ne československý. Skoro půl století jsme každoročně 7. listopadu vzpomínali výročí Velké říjnové socialistické revoluce, která byla toho dne zahájena v tehdejším Rusku 25. října 1917, podle ještě carského, vlastně pravoslavného kalendáře. No pravoslavného, on to byl fakticky původně kalendář všech křesťanů. To pouze katolický papež Gregoris XIII. v roce 1582 bulou Inter gravissimas korigoval kalendář podle skutečného měření a určil pro budoucno tak zvané přestupné roky.

Pro mě je ten den zásadně historickým a takovým už zůstane, jelikož poprvé v dějinách zavedl nový princip získávání moci. Moc bolševických, později komunistických vládců se totiž neovíjela od soukromého vlastnictví, jak tomu bylo po celé dějiny, leč od nové ideologie, později nazvané marx-leninismem. Což je skutečně důležitý mezník lidské historie, který bude teprve v daleké budoucnosti ohodnocen. Připomínám ten den ve svém blogu asi poprvé, ale má to svůj specifický důvod. Je tomu totiž dneska třicet let, co tragicky zahynul Alexander Dubček, československý to ekvivalent Gorbačova. Také byl politicky naivní a neschopný, zato mu dělalo moc dobře, že je populární.