PODIVNOSTI NEBO ZÁKONITOSTI?

Nečasova vláda ve svém programovém prohlášení sama sebe nazvala vládou rozpočtové odpovědnosti, práva a boje proti korupci. Rozpočtovou odpovědnost v praxi realizovala osekáváním všemožných sociálních požitků, za které bojovaly více jak sto minulých let celé generace především odborářů, zaměstnanců a různých druhů socialistů. Právo v pojetí Nečasovsko-Kalouskovské kliky představovalo vyhlašování zákonů, kterými si vlivné, mocenské a vládnoucí vrstvy kodifikovaly svá privilegia a garantovaly naplňování svých zájmů. S korupcí si dlouho vláda nevěděla rady. A nebylo to proto, že za prvního antikorpučníka vybrala kdysi investigativního novináře, bez schopností jakéhokoliv organizačního fungování. Jakmile se ale ve vládě vytvořily skutečné podmínky účinného potírání korupce, začalo být dusno. Příliš mnoho lidí se cítilo ohroženo, takže bylo nutné proces zastavit. Vždycky jsem tvrdil, že veřejnost neuvěří ve stát práva ve stylu padni komu padni, dokud se do jeho sítě nezaplete někdo z vládnoucí ekipy a ne pouze z opozice, což byl případ Ratha. Tohoto faktu si jsou vědomi i ti, kdo jediní vládnou prostřednictvím „demokraticky“ zvolených politiků. Jakmile se cítí být opravdoví vládci ohroženi, vtáhnou do nebezpečné sítě někoho z vysokých politiků, čili své obslužné elity. Tak tomu bylo kupříkladu tehdy, když Zeman šel do vlády se silácky velkohubou akcí „čisté ruce“. Skuteční vládci mu v jejím rámci zlikvidovali ministra financí a chápavý Zeman sklapl kufry. Nečas hned od počátku svého předsednictví v ODS dostal od médií přezdívku „pan čistý“. Ten obraz byl ale pouze jednoúčelový, vymyšlený pouze pro předvolební klání. Což mělo vytvářet dojem, že se ODS zabavuje vlivu zbohatlíků, v řeči médií kmotrů. Jakmile se ale stal „nejvyšším“ exekutivcem, bylo bezpodmínečně nutné ušpinit ho, aby se rovněž srovnal do latě. To se plně nepovedlo. Bohužel pro něj si navíc neuhlídal iniciativy některých horlivých členů vlády, kteří vyměnili neschopného a tím nikoho neohrožujícího Johna. Ti totiž svým tlakem začali ohrožovat beztrestnost i oněch neviditelných, leč o to vlivnějších, nejvyšších vládců, jež řídí celý polistopadový systém pouze a jen korupčními triky. Jelikož si tato vrchnost nebyla jista už ani Nečasem, nechala jej zlikvidovat hned jak splnil to, co měl od ní uloženo, od penzí, přes trestní kodex až po restituce církvím. Současná aféra, či aféry, nejsou v mých očích tedy ničím jiným, než varováním pro celou třídu politiků od třídy nejvlivnějších vládců. Také proto byli do nastrčené sítě chyceni i tři poměrně významní poslanci.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u „PODIVNOSTI NEBO ZÁKONITOSTI?

Napsat komentář: Leo K Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *