Na první pracovní zasedání vády přinesl ministr financí svým kolegům domácí úkol. Škrtat v rozpočtu ještě letošního roku. Jinými slovy snížit čerpání rozpočtu podle toho, jak jim to protektorsky rozepsal. Kalousek tím prakticky demonstruje, že je skutečně, ač prezidentem nejmenován, předsedou vlády. Určuje agendu jednání vlády, ať již to s Nečasem předem projednal, či ne a vůči svým kolegům vystupuje jako nějaký direktor a ne rovný mez rovnými. Nařizuje jim úspory nejen bez jakékoliv analýzy, ale dokonce už v době, kdy ani pořádně nemohou znát situaci svého úřadu, nadtož celých rezortů, protože jsou ve funkcích pár dnů, takže s vysokou pravděpodobností by v budově svého ministerstva možná ještě zabloudili. Že je to ještě před požádáním Sněmovny o důvěru ani nehovořím, protože ten akt bude čirou formalitou. Jenže i tak se ukazuje úcta, nejméně Kalouska a Nečase k Ústavě.