Po Paroubkově odchodu z funkce bosse své strany, se stal doslova mediální hvězdou ČSSD mimo jiných i Špidla. Jako již dříve byl i nyní pravicovým, čti veškerým, tiskem ihned vzpomínán, ba mnohdy citován. To když kritizoval předvolební činnost strany. Už jenom to by mělo nabádat každého skutečně levicového politika k ostražitosti. Chválí-li politika ideový nepřítel, pak je to jednoznačným sdělením o jeho kvalitě. Povzbuzen takto k nové popularitě, Špidla se okamžitě začal vyjadřovat ke koaliční smlouvě a k návrhu programu nové vlády, což již pravicový tisk nebral. Zato levicová, vesměs internetová, média ale začala ihned vysoce oceňovat Špidlovy odborné kvality. Napsal jsem skoro do všech polemiku, založenou na jediné tezi. Špidla byl čtyři roky ministrem práce a sociálních věcí v Zemanově, údajně tedy sociálně demokratické vládě. Jelikož byl i jejím místopředsedou, byl gestorem i pro zdravotnictví. Za celou tu dobu nepředložil do parlamentu jediný návrh z oblasti sociální, ani zdravotní. Po dlouhodobých vládách pravice bylo bezpodmínečně základní povinností levice, aby předložila svou reformu penzí, zdravotní péče a sociální péče, aby byly prospěšnější pro dolních deset milionů, jak svou vládu velkohubě prezentoval Zeman. Jelikož Špidla vůbec nic v tom směru neudělal, nechal tak volné pole dnešním prosazovatelům zájmů bohatců. Měl by proto mlčet, chodit kanálama a ne se znova rvát o politické posty. Nahrabal si přece již dost. Celé čtyři roky pobíral plat přes půl milionu měsíčně, takže mimo jiné penzi bude mít asi tak kolem padesáti tisíc za měsíc, takže se o sebe uměl postarat. A co je mu fakticky po dolních deseti milionech.