Vaše chudoburodí.

     Ačkoliv Jsme prakticky stejně staří, dělí nás vzájemně celá staletí, ne-li dokonce tisíciletí. A to jsme se oba narodili v paláci, jenže já fakticky beze jména, zato Vy jste byl novorozeně s titulem. Já jsem asi byl proto od dětství komunistou, takovým tím opravdovým ve smyslu toho slova. Byl jsem jím dříve, než mnozí z těch, kdo se za ně později jenom prohlašovali a ujali se v mé zemi dokonce vlády. K těm jsem se fakticky nepřidal. Zásluhou své babičky a matky, které osamocené, mne vychovaly, jsem totiž nikdy nedokázal pochopit násilí, šířené pod pro mne posvátným praporem komunismu.

     Ze své rodové podstaty Vy jste zase byl a svými činy to dosud stvrzujete, neustále ve službách panovnické rodiny posledního Rakouského monarchy, jíž jste zavázán nezrušitelnou přísahou věrnosti. Tím se dají vysvětlit veškeré Vaše aktivity v té části veřejného prostoru, jímž je politika ČR. Lze říci, že osobně jste se v něm angažoval od dob, kdy jste svou finanční podporou udržoval Havla a jeho skupinu minimálně v povědomí globálních vládců. Fakticky od samého počátku jeho a jejich nástupu k moci, tedy po listopadovém politickém puči, jste byl významným činitelem vládnoucích nových struktur. Velmi agilně jste se dokonce osobně podílel na rozkradení majetku, který komunisty vedený stát získal prací milionů pracujících za dlouhých čtyřicet let. Ze skrytu jiných osob jste ale vystoupil až svou kandidaturou na senátora, což jste podnikl jako test, kolik drzosti unese české veřejné mínění. Jak se zdá, získání senátorského postu Vás zaslepilo, jako konečně každého kdo neumí úspěch unést. A tak jste se nyní postavil do čela strany přímo z okraje politické scény. Z logiky Vašeho původu samozřejmě z toho okraje stupnice majetkového rozčlenění, jež zastupuje úzkou, nejbohatší vrstvu společnosti.

     Jak jsem již předeslal, nechápal jsem nikdy své ideové souputníky, když hlásali a uskutečňovali jakousi třídní nenávist. Nechápal a odmítal.

     Díky poslední aktivitě Vaší strany už nejen chápu, ale s ní plně souhlasím. Váš adlatus Kalousek, jak to obvykle vždycky činili správci feudálního panství, již totiž překročil míru drzosti Vaší společenské vrstvy. Ač se sám podílel na velení při rozkrádání majetku všeho lidu a tím vytvořil bezpodmínečnou podmínky pro zadlužování nového státu, nyní si troufl pohledávku, kterou i on osobně zavinil, přenést na každého z občanů. Každý z nás měl, při nástupu Vámi adorované moci, ve společném majetku podíl asi ve výši dva miliony tehdejších korun, dneska tedy tak pět až deset krát tolik. To všechno nahospodařili Vámi tak nenávidění komunisté. Vaší zásluhou pak dosazení správci onoho majetku jej obhospodařovali s tak zločinnou nedbalostí, že každému z nás promrhali nejen ony dva miliony, ale ještě udělali sekeru přes sto tisíc.

     Vaše zatemnělosti,

     je mi jedno, že si možná z Vás Kalousek udělal pouze jakousi marionetu, či spoléhal na to, že zase spíte a nedokážete si uvědomit, jaké sprostoty se dopouští. Vy jste v čele strany, která se v mých očích dopustila takové předvolební podlosti, která se už neodpouští. A právě za ten konkrétní a poslední Váš čin, Vám tímto dopisem co nejsrdečněji děkuji. Konečně jsem se totiž utvrdil o naprosté nevyhnutelnosti sociálního boje, ale především jsem pochopil nenávist třídního střetu a proto jsem ji definitivně odpustil svým ideovým bratrům.

     A z této, pro mne nové pozice, si Vám troufám sdělit jedno osobní poselství z poznání průběhu všelidských dějů. Historické kyvadlo sociálních střetů, zaviněných jen a pouze obrovskými majetkovými rozdíly, je nyní, zásluhou příslušníků Vašeho nejbohatšího okraje sociální škály, v pravém vychýlení. Opět se tedy bude jednou nezadržitelně vracet. Jestliže se lidstvo chce už pro vždy zbavit knuty sociálních válek, nezbývá mu nic jiného, než pohyb toho kyvadla definitivně zastavit, čtěte, jednou provždy se zbavit naprosto a bez výjimky všech, pro něž je nápln