SKUTEČNÉ RIZIKO GENETICKÝCH MANIPULACÍ ŽIVÝCH ORGANIZMŮ

Ostře se do mne obul jeden čtenář, že prý šířím paniku a co prý vlastně vidím špatného na genetických manipulacích, když přece každé šlechtitelství takovou manipulací prakticky je. Ač nejsem vůbec žádný odborník, dovolím si odporovat tomuto poměrně dost rozšířenému názoru, dokonce i mezi samotnými šlechtiteli. V šedesátých letech dvacátého století, kdy byly genetické discipliny v plenkách, přečetl jsem si v jednom populárně vědném magazínu zprávu, že ve Velké Británii se povedlo zkřížit mrkev s myší. Ten objekt sice neběhal, ani nerostl, ale přece jen nějakou dobu existoval. Jelikož v té době byli britští odborníci na genetiku uznáváni jako nejlepší na světě, již tehdy jsem si uvědomil, že lidstvo provedlo další průlom do přirozenosti univerza, do přírodnosti. Ano. V tom je zásadní rozdíl mezi šlechtěním, křížením a dalšími formami pěstitelství a chovatelství, oproti současným genetickým manipulacím. Všemi předešlými metodami vznikali pouze přírodně možné, tedy přirozené mutace, kdežto dneska vznikají takové, které žádným šlechtěním či křížením by v přírodě nevznikly. Umělost. To je klíčové slovo dnes začínajících genetických manipulací.  Tak jak člověk již půl století vytváří umělé chemické prvky, které na Zemi nikdy nemohou existovat, tak začíná dneska tvořit organizmy, které by bez zásahu člověka nikdy na Zemi nebyly. Zatímco ony transurany možná ale někde ve vesmíru přece jen existují, v žádném případě nikde ve vesmíru nejsou organizmy, které začíná tvořit naše biologie. Vzhledem k tomu, že v celé genetice toho daleko víc neznáme, než známe, je naše počínání vysoce rizikové. Domnívám se to myslím oprávněně.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *