Před několika dny naše instituce výkladu Ústavy zrušila část penzijního zákona, která stanovuje pravidla výpočtu starobních důchodů. Prý málo vyjadřují zásluhovost a příliš vysoce přeceňují solidárnost. Jinými slovy, celoživotní boháči, podle otalárovaných stupidů, dostávají z průběžného penzijního pojištění nedostatečné prostředky na pokračování ve svém hýřivém až mnohdy zhýralém životním stylu, zatímco chudáci jsou přece celoživotně zvyklí na živoření, takže v něm mohou žít i v penzi. ÚS tím v prvé řadě nezklamal odborníky na politickou psychologii. Ti totiž neustále tvrdí, že politici se při svých rozhodováních řídí pouze osobním prospěchem. Jelikož členové ÚS patří k byrokratům s nejvyššími příjmy v zemi, tak dělají všechno proto, aby především sami sobě zajistili i nejvyšší možné penze. Nezklamal samozřejmě současnou vládnoucí vrstvu, která je nejbohatší a pro niž ÚS u zákonodárců svou jmenovanou, zvláštní formou zalobboval. Nezklamal ani své tvořitele, tedy poslance, senátory a především prezidenta, který již dávno naší veřejnosti oznámil, že buduje v zemi systém, v němž se musí každý o sebe postarat sám. Nezklamal současné, lokajské ideology, kteří dneska neskrývaně začínají hlásat, že každé bohatství je zásluhou a chudoba je jen a jen výsledkem lenosti. Vždyť přece každý může být úspěšný. Nezklamal ale především mne, který od samého jeho vzniku tvrdí, že Ústavní soud je hrobařem demokracie. Jeho členové jsou totiž ve své bezmezné pýše už skálopevně přesvědčeni, že mají pravdu, i když ji nemají a sám jejich předseda se neostýchal cynicky prozradit, že každé rozhodnutí ÚS je především závislé na soukromém názoru toho jediného jeho člena, který je v dané kauze soudcem – zpravodajem. Takže ve svém finále je demokracie v ČR diktaturou onoho jediného, náhodně vybraného příslušníka ÚS, takže v zemi máme jakousi právnickou monarchii. Z čehož plyne, že veřejnost by ve svém vlastním sebezáchovném zájmu měla vykonávat účinný dozor nad rozhodnutími ÚS, neboť jen ona je nejvyšším mocenským suverénem a jen a jenom ona je proto jediným arbitrem právního řádu demokratické země.