Spolu s prezidentským párem zahynulo na okraji Ruska dalších čtyřiadevadestát lidí. Skoro pět hodin včera trval smuteční ceremoniál pohřbívání Lecha Kaczynského a jeho manželky. Na jedné z PTV, při přímém přenosu z pohřbu, běžely na spodním okraji obrazovky celé desítky informací, především pak jména a hlavně funkce dalších obětí, jimiž byli nejvyšší vojenští velitelé, vysocí představitelů kléru, 18 poslanců, senátoři a další. V letadle byli také někteří příbuzní katyňských obětí, kteří na uvedeném baneru byli vzpomenuti jenom výjimečně a pouze jako skupina, nikoliv jmenovitě. Nejvíc mne rozhněvalo, že ani jednou nebyla uvedena jména posádky letadla, ba dokonce nebyla mezi oběťmi připomenuta ani vcelku. Při tom jenom příslušníci posádky letadla byli skutečnými a fakticky jedinými oběťmi havárie. Všichni ostatní totiž letěli do Katyně z vlastní vůle, mnozí dokonce ze svého politického přesvědčení a nejeden až z nepřátelství či nenávisti k Rusku. Takové, určitě katolíky, tedy potrestal sám jejich Bůh. Posádka letadla ovšem zemřela při plnění služební povinnosti. Určitě by její členové raději seděli se svými rodinami doma. A co je nejhorší, s vysokou pravděpodobností zahynuli jen vinou samotného Kaczynského, o kterém se šíří v Polsku zvěsti, že byl na palubě letadla vždycky diktátorem a muselo tedy být po jeho. Jestli se ukáže, že to byl on, kdo i přes varování dal rozhodující příkaz přistávat, měl by být doslova vykopán z Wawelu, kde jej pyšný bratr nechal pochovat vedle dávných králů Polska do sarkofágu ze vzácného kamene. To příslušníci posádky letadla by měli být vyznamenáni a se všemi poctami pochováni jako opravdoví hrdinové, protože doslova padli, navíc v době hlubokého míru, a nepochybně na vojenský rozkaz muže, jehož heslem prý bylo: Bůh, čest a vlast. Což je heslo spíše pro křižáckého rytíře, než politika současné doby.