Je všeobecně známo, že disidenti, bojující proti nadvládě KSČ, celou svou aktivitu založili na politice dodržování lidských práv. Přesněji, požadovali, aby vedení strany a státu dodržovalo mezinárodní smlouvy o lidských právech a občanských svobodách. Konkrétně pak ty, vyjádřené v dokumentu nazvaném Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, který za nebývalého mediálního humbuku, spolu s 33 nejvyššími představiteli zemí Evropy, USA a Kanady, podepsal 1. 8. 1975 v Helsinkách rovněž tehdejší generální tajemník a už i prezident ČSSR Gustáv Husák. Ještě v loňské televizní připomínce tohoto výročí se holedbali někteří z disidentů, že tábor Sovětského svazu tímto podpisem vypustil z láhve džina, který za necelých patnáct let celý tábor míru a socialismus rozložil. V současné době vznikají dvě nové a velké iniciativy v prohlubování lidských práv. První spočívá v prosazení nového, již pátého principu zachování míru, kterým se definuje zločin ekocidy, čili ničení životního prostředí většího rozsahu jako zločin proti míru. Druhá iniciativa je konkrétnější a spočívá v obžalobě papeže za skrývání a ochranu katolických kněží, kteří se dopouštějí pedofilie. Druhá z iniciativ zahájená dvěma britskými právníky má mimo jiné konečně uvést v realitu veškeré současné deklarace, tvrdící, že jsme si všichni před zákonem rovni. Velice se těším na to, až Havel a jeho klan budou podporovat žalářování Benedikta XVI, či třeba Obamy za zničení celých ekosystémů v Iráku či Afghánistánu, ke kterým jako vrchní velitel agresora vydal rozhodující rozkazy.