Za pět dnů arktické zimy, která zasáhla naše území, zemřelo zmrznutím deset lidí, vesměs bezdomovců. Apoštol lásky a pravdy by se neměl tvářit, že na jejich smrti nemá žádnou vinu. Samozřejmě, že on je nenechal zmrznout, ale na Letné před dvaceti lety jasně řekl, že přišel změnit politický režim. A ten se do dnešních dnů už vyprofiloval nejen jako lživý, ale především bez lásky k člověku. Kdyby jí měl alespoň trošičku, nemohl by dopustit, aby mezi bezdomovci byly dokonce i děti předškolního věku, tedy bytosti naprosto čisté a nevinné. Politický systém, v němž může být dítě bezdomovcem i kupříkladu v kruté zimě, to už není pouze zločinný systém. Je to systém, který je naprosto bezpodmínečně nutné zničit. Vedle bezdomovectví dítěte, je totiž i ta poprava Horákové bezvýznamná, už jenom proto, že ona se na ní spolupodílela. Bylo jejím svobodným rozhodnutím, že se protivila moci, nemusela nové mocipány ještě navíc u soudu provokovat. Ona byla – krutě řečeno – spolutvůrcem svého osudu, což se ale nikdy nebude moci tvrdit o žádném dítěti předškolního věku. Mít hlad, a trpět mrazem v dětském věku je daleko horší, než smrt v dospělosti, navíc smrt v boji, jímž konec konců politika vždycky byla a je. Dokazuje to i fakt, že mnohý padlý v politickém boji, je později prohlašován za hrdinu.