Prozatím bylo obvyklé, že státník chtivý získat Nobelovu cenu v tichosti vyprovokoval, obvykle cizím přičiněním, válečný konflikt. Následně jej po nějakém čase s velkým mediálním humbukem ukončil. Což patřičný výbor spolehlivě oceňoval jmenovanou prestižní cenou. Obama ale přišel na nový způsob. S neobvyklou mediální pompou v předvolebním období předložil návrhy na ukončení dlouhodobého vojenského konfliktu. Byly tak svůdné, že i udílecí výbor se jimi nechal opít a cenu mu udělil jen za slibované kecy. Po získání moci se pak Obama rozhodl ukončit konflikt jinak, než sliboval, čistě po americku, silou, tedy asi i totálním vyhubením protivníka. Cenu už má, tak co mu záleží na nevyhnutelném zabíjení starců, žen a dětí, kteří jsou vždy vedlejšími oběťmi každé současné války.