Na šest set kilometrů dlouhé železniční trati z Londýna do Edinburku provozuje veřejnou dopravu soukromá firma National Express. Koncesi na provozování získala smlouvou se státem. Jelikož firmě přestala tato činnost přinášet zisk, oznámila, že od 1.1.2010 od smlouvy odstupuje. A státe starej se! Ministerstvu proto nezbývá nic jiného, než trať znárodnit. Že by našlo jiného koncesionáře, je prakticky vyloučené, protože se v Británii dneska ukazuje, že i mnohé další společnosti podnikající v železniční dopravě, nejsou schopné platit koncesionářské platby do státní pokladny. Naskýtá se tedy zásadní otázka. Proč by se ve veřejných službách mělo vlastně podnikat soukromými společnostmi? Jenom proto, aby náklady na ně byly vyšší o zisk soukromníků?!, který navíc není nikdy možné podrobit veřejné analýze do všech detailů? KSČ se v reálné ekonomice dopustila zásadní pitomosti mimo jiné i tím, že po roce 1948 postupně znárodnila kdejakého krejčího. Polistopadová moc se zachovala stejně absurdně, když naopak do režimu soukromého podnikání převádí kupříkladu i provoz státních věznic. Největším paradoxem věrozvěstů liberalismu je, že si ani nedovedou představit, nadtož realizovat, různé formy vlastnění a podnikání v jedné ekonomické struktuře. Že nejsou ochotni chápat, že existují oblasti hospodářství, kde soukromé podnikání má nižší celospolečenskou efektivitu, než některá kolektivistická podnikatelská forma.