Včera, dva dny před narozeninami Václava Klause, uspořádali jeho odpůrci na Hradčanském náměstí u sochy TGM happening. Na netu o něm hovoří nějaký Ludvík Hradílek jako o humorném spektáklu, který uspořádali organizátoři iniciativy Už dost!, jež sbírá podpisy pod petici obsahující výzvu k odchodu Klause z funkce. Viděl jsem z akce asi dvě desítky fotografií, zachycujících všechny rozhodující akty celého představení. Jaksi se mně na něm nepovedlo najít nic humorného. Ba spíše naopak, zase na mne dýchla ta známá atmosféra nenávisti, která je tak charakteristická pro politickou část veřejného prostoru v naší zemi, již mnohá desetiletí. Jedním z hlavních řečníků byl spisovatelský populár, Michal Viewegh, který mimo jiné pravil, cituji: "Sešli jsme se tu jako příbuzní starce v kómatu nebo v blázinci, kteří (ať už z pouhého pocitu povinnosti, nebo vedeni iracionální nadějí) nepřestávají tatíčka navštěvovat"konec citace. S ohledem na to, že přece jenom jde o nejvyššího představitele naší země, otřásl mnou až hnus. Z hloubi duše nemám r
ád jakoukoliv satiru, ani ironii, a politickou už vůbec ne, pro její nenávistnou mobilizaci k nesmiřitelnému nepřátelství. Vnímám ji coby totální absenci člověčenství. Samozřejmě nemám nic proti kritice a ostré, ale musí z ní být cítit lidskost a ne jakási dělostřelecká příprava k likvidaci.
SatiraMyslíte, že nemůže být satira s určitou dávkou lidskosti? Nehledě na to, že ti politici si to mnohdy zaslouží. Co jiného si zasluhuje člověk jako je Klaus?Jiná otázka je, proč to ti odpůrci dělali.Jestli jim jde opravdu o změnu k lepšímu, nebo jen šíří nenávist.Ten happening jsem neviděl, tak nevim.