Ve spoustě informací o katastrofě francouzského letadla u břehů Brazílie mne nejvíce zaujalo sdělení, že jednou z hypotéz vyšetřovatelů je i možnost srážky s pirátským letadlem. A především pak argument, že jejich letadla mají zařízení k rušení radarů. Z čehož pro mne plyne první závěr, že za peníze lze získat i tu nejutajovanější moderní technologii. Takové zjištění v mé mysli následně evokovalo další řetězec úvah. Jirka z Buše, toho jména druhý, s povýšenectvím pravého amerikenboys již před mnoha lety celému světu a především pak OSN sdělil, že on ve své jasnozřivosti rozdělil státy světa na dobré a zlé. A ty nejvíce zlé pak vyjmenoval a pojmenoval darebáckými. Za důvod k takovému jejich zařazení uvedl, že ohrožují nejen zájmy USA, ale hlavně bezpečnost lidí kdekoliv na světě. Což spatřoval ve faktu, že si i přes svou malost a nepočetné obyvatelstvo, troufají chtít stejné zbraně na svou obranu, jaké mají nejen země nejlidnatější, ale především nejbohatší, pyšně samy sebe považující za nejvyspělejší. Šlo na první pohled o argumenty stupidní. Jenom zem, v níž by veškerá politická elita v jednom okamžiku zešílela, by se rozhodla spáchat sebevraždu svých národů napadením USA. Proto navrhuji jiný důvod k označení nějakého státu za darebácký. Podle mne je darebáckým ten stát, ve kterém je možné zmocnit se nejnovějších technologií a užít je ve prospěch zločinu. Mohou tedy jimi být především státy s nejmodernějšími technologiemi sloužícími k zabíjení a při tom s tak bohatými občany, kteří si je mohou opatřit, dokonce mnohdy legálně. Jenom škoda, že můj návrh asi neprojde v OSN, kam jsem jej zaslal.