Koncem minulého století napsal Niall Ferguson s kolektivem zajímavou knihu s názvem Virtuální dějiny – historické alternativy. V naší zemi byla pod tímto názvem vydána v roce 2001. Publikace je vystavěna na myšlence, jak by se asi vyvíjel svět, kdyby určitá událost skončila jinak, ne-li právě opačně. Samozřejmě, že nejde o neodůvodněné smyšlenky, ale o hlubokou analýzu faktů známých v dané době, leč nevyužitých, či špatně vyhodnocených těmi, kdo nesli břímě rozhodování. Jako duševní cvičení to není špatná metoda studia dějin. A tak jsem si dneska v tom duchu zafilozofoval. Kdyby byl Hitler alespoň natolik pragmatikem, jako Stalin, tak by se spolu dohodli na rozdělení sfér vlivu. Pak by dodneška byla Evropa od Odry na západ a Blízký východ nacistická, kde by navíc neexistoval vřed jménem Izrael. Asie by byla zase bolševická. Britské impérium by přišlo o obě Indie a asi by jí byla ponechána černá část Afriky a celá Austrálie. Amerika by si upevňovala svůj superindividualistický liberalismus na svém kontinentě a Japonsko by nepoznalo na vlastní kůži jaderné bombardování. Pokud nedošlo ke zmíněné dohodě mezi Stalinem a Hitlerem z nesmiřitelných ideologických zábran, pak se Stalin neměl spolčovat s USA a Británií, nadtož je žádat o založení druhé fronty. A potom by měl dvě možnosti. Vyhnat hitlerovce za Odru a nechat je ovládat Evropu. A nebo je naopak hnát až do Atlantiku, včetně armád Francie, Británie a USA. Podle vojenských analýz z let 1945 až 1947 by na to ruské válečné mašině prý stačilo maximálně šest týdnů. Jakým jazykem bych asi nyní psal svůj blog?