Jedna česká lidová moudrost říká, že cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly. Lid totiž již dávno ví, že každý svůdce ke zlu ho líčí ve svůdných barvách. Nevím sice, jak Valašský premiér České republiky svou kritiku antikrizových opatření z dílny Obamovy administrativy myslel, ale jsem si jist, že Obama nekoná s dobrými úmysly pro prosté lidi. Většina jeho opatření zatím pokračuje v Bushově praxi. Pouze v maličkostech se obrací proti několika konkrétním osobám z nejbohatších vrstev, navíc spíše z populistických důvodů, čili pod tlakem veřejného mínění. Pokud je vláda USA vedena dobrými úmysly pro nejbohatší globální sortu, tak jde fakticky cestou do pekel pro všechny ostatní lidi. Těm pak zbývá jen naděje, že v konečné fázi půjde opravdu celý globální svět nadvlády korporací, vybudovaný na ideologii neoliberálů a realizovaný pod taktovkou MMF a SB dle receptů Washingtonského konsensu, skutečně do pekel. Má to však jeden háček. Podvody nejvlivnějších světových financiérů a jejich lokajských agentur vygenerovaly celosvětovou hospodářskou recesi a v mnoha zemích až krizi, ba dokonce státní bankroty. Stav je natolik vážný, že klade otázky nevyhnutelných řešení nejen ve finančnictví či ekonomické oblasti, ale dokonce v sociální, politické, ba až ideologické sféře. Souhrnně řečeno, začíná reálný boj o globální moc. Jenže v takové situaci světa jsou výsledky většiny řešení naprosto nepředvídatelné. Což je tou skutečnou cestou do pekel.