Nezaměstnaní, bývalí zaměstnanci zkrachovalých skláren skupiny Bohemia Crystalex Trading, se v první pracovní den tohoto týdne srotili před sídlem předsednictva vlády, aby tam v chladu a dešti protestovali proti jejímu nezájmu o jejich osudy. Do demonstrace je vedli podnikoví, odborářští bossové. Titíž předáci, kteří po celou dobu existence továren seděli v jejich správních radách, aby si pohlídali hospodaření, jež má zaměstnancům zajišťovat trvalou práci. Demonstraci veřejně podpořili dokonce nejvyšší předáci odborových svazů a Štěchovovy centrály, tedy titíž, kteří za odbory vyjednávají v tripartitách o všech zákonech, jež se dotýkají zájmů zaměstnanců. Dovoluji se všech těch až příliš dobře placených funkcionářů proto zeptat, jak to!! Jak to, že zaměstnanci nebyli na ekonomickou realitu svých podniků včas upozorněni?! Jak to, že do tak zvaného insolvenčního zákona nebylo odborářskými vůdci prosazeno, aby při krachu podniku byli přednostně uspokojeni zaměstnanci a to nejen výplatou mezd, ale i odstupného?! Za co vlastně platí zaměstnanci ze svých kapes odborářské pohlaváry??!! Přece jen a jenom proto, aby předem ochraňovali jejich zájmy a ne aby je, až je pozdě, vedli k ubožáckému hulákání na ulicích. Demonstrace a jiné formy odborářského nátlaku mají smysl, jsou-li preventivní. Až už dojde k nejhoršímu, pak jsou směšné. Bossové proto měli kupříkladu za svatou povinnost vést všechny odboráře do ulic ještě před projednáváním insolvenčního zákona, pokud sami neměli dostatek sil prosadit do něj prioritu zaměstnaneckých nároků, před požadavky bank a dalších bohatých věřitelů. To bylo jejich základní povinností. A podnikoví předáci, ti zase měli za povinnost informovat zaměstnance před krachem natolik včas, aby pracující mohli kupříkladu podnik převzít do svých rukou, třeba i násilím, jak se již stalo i v zemi našeho vzoru – USA. Jenže to by museli být skutečnými odborovými bossy a ne kancelářskými krysami.