Čechoamerický ekonom působící na vysokých školách v ČR, USA, Taiwanu a Indii, označuje sám sebe na blogu http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/milan-zeleny? za globálního profesora. Proto si z titulu svého sebevědomí nemůže dovolit nekomentovat současnou globální krizi. Ačkoliv na jmenovaném blogu o sobě tvrdí, že je nejcitovanějším českým ekonomem, až čtyřikrát citovanějším než politik Klaus a stokrát víc citovaný, než kdokoliv z předních českých ekonomů, jeho texty o krizi nemají s ekonomikou, nadtož s ekonomií, prakticky nic společného. Pan Milan Zelený v nich pouze prezentuje své celoživotní přesvědčení a dokonce politické fandovství. Jeden z nejobsáhlejších jeho textů o krizi s poutavým názvem Geneze krize, je toho cenným příkladem. Vinu za současnou krizi prý nese Clinton, ba dokonce už Franklin Delano Rossevelt a nikoliv Bush jr. a jeho válkychtivý tým. Ten prý sice hned po svém nástupu do Bílého domu naprosto správně předložil kongresu zrušení Clintonových nesmyslů, ale zákonodárci s převahou demokratů, to samozřejmě zamítli. Bush pak po 11. září už prý neměl sil se k problému vracet. Chudáček, co potom pro hospodářství své země dělal celých osm let? Zelený samozřejmě ze své sáhodlouhé práce o třiceti stupních ke krizi, vyvozuje závěr odpovídající jeho vyznávanému božstvu. Prý se svět provinil tím, že změnil svobodný trh na volný trh. S tvořivým přístupem pak čtenáře poučuje, že trh je svobodným pouze tehdy když, cituji: při každé transakci musí obě strany, prodávající i kupující, realizovat přidanou hodnotu, benefit či zisk. Konec citace. Přiznám se, že nějak špatně chápu, jak realizuje zisk zaměstnanec na trhu práce, či kupříkladu důchodce na trhu potravin. Podle pana profesora je dále svobodným trhem pouze takový, který je regulován, neboť, opět cituji: Regulace trhu je nutná k ochraně a zajištění svobody obou stran. Konec citace. Svobodným trhem je tedy podle pana profesora pouze takový, který zajišťuje svobodu jeho účastníkům. Skutečně geniální teorém. Zvláště když podle něj naopak volný trh je prost všech regulací, zato je doslova zaplněn intervencemi, dotacemi a nátlaky všeho druhu, které vedou v konečném důsledku vždy k socialismu. A hned víme všechno. Zaťatý liberál prstě z hloubi srdce nenávidí socialismus všeho druhu a své celoživotní vědecké publikování zaměřil jen na jeho ostouzení. Osobně jsem si celý jeho elaborát o třiceti krocích ke krizi okomentoval slovy: Rady rádobyteoretika, jistého si pouze tím, že jej nikdo nikdy nepovolá, aby reálné, hospodářské, globální problémy řešil, takže si dovoluje plácat co mu slina na jazyk přinese.