K NEOBVYKLÉ KARIÉŘE SE VODRÁŽKA VODRAZIL OD LANGRA

Každý, kdo alespoň zběžně sledoval povolební hučení ve špičkách ODS, musela zarazit Langrova až anální vlezlost vůči Topolánkovi. Měl totiž nahnáno, že bude připraven o vládní židli, k čemuž ho předurčovala jednak řada přehmatů na postu ministra vnitra, ale také průhledný populismus. Na kongresu ale v boji o post prvního místopředsedy překvapil asi i sám sebe, když v prvém kole získal nejvíce hlasů, a o celou třetinu převýšil pozdějšího vítěze. Topolánek ale po vítězství nad Bémem potřeboval, pro uklidnění Prahy, vedle sebe nějakého jejího zástupce, ale pokud možno takového, který by jej ani v nejmenším neohrožoval. Proto po prvním kole dohodl s Langrem prachsprostý handl. Nechám tě ve vládě a ty odstoupíš z další soutěže o post prvního místopředsedy. Langr nejenže svolil, ale ještě Topolánkovi slíbil víc než podporu, ale doslova loajalitu. Což dokázal ve všech veřejných vystoupeních na kongresu i bezprostředně po něm tím, že pokračoval ve svém podkuřování staronovému vůdci. Vodrážka v prvých rozhovorech pak ve své naivitě ani veřejně nepopřel, že o jeho zvolení se zasloužila dohoda Toplánka a Langra.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *