Topolánek byl v neděli, podle očekávání, potvrzen stranickým kongresem ve funkci předsedy ODS. Ovšem s neočekávaně malou převahou. Podle demokratické logiky prohraných voleb má přesto dostatečný mandát na rekonstrukci vlády, jejímž je premiérem. Publicisté za největšího kandidáta odchodu propagují Julínka. Politologové přízniví ODS, zase Langra. Já bych naopak vyhodil Římana, ale především Nečase. Říman je pro svou neoliberální ortodoxnost naprosto nepoužitelný k řízení rozhodujícího produkčního resortu v době krize, která náš průmysl nevyhnutelně postihne. Má o tom jakési povědomí asi i Topolánek a tak uvažuje, že jej uklidí na post místopředsedy vlády podle obvyklé metody: zasloužilce za neúspěch povýšit, ale odebrat jim přímou odpovědnost. Jelikož jej ale chce jmenovat místopředsedou pro ekonomiku, kope si jen další pohřební jámu. Ve skrytu za Julínkovými útržky protilidových, zdravotních reforem se ovšem vychytrale skrývá největší asociál z celé vlády, Nečas. Měl by se jmenovat příhodněji – Nelida. Pod jeho vedením kupříkladu klesly výdaje státu jen za letošní rok o celou čtvrtinu, konkrétně o 13 miliard korun. Jen za to bych jej vyhnal z každé vlády. Předpokládáme-li, že sociální dávky pobírá maximálně deset procent obyvatel, spíše méně, pak každého z nich pan ministr sprostě okradl o 13 tisíc. Což je pro ně nepochybně víc jak měsíční příjem. Při tom pan mistr bez zaváhání zvedl ruku pro zákon, jímž se sníží daň nejbohatším ve výši přes dva tisíce měsíčně. Já jej za celou jeho činnost v polistopadové politice již dávno považuji za necyničtějšího grázla. Tedy největšího grázla z celé Topolánkovy vlády.