Bezprostředně po zvolení Baracka Obamy prezidentem Spojených států vyzval jeho tým všechny obyvatele planety, aby mu napsali své návrhy na řešení jakéhokoliv problému. I když výzva byla v mých očích pouze pokračováním ryze americké světapýchy, přece jenom jsem tým obšťastnil alespoň jediným názorem. Tady je v češtině. POZNÁMKA K VÁLCE PROTI TERORISMU. Váš předchůdce ve funkci prezidenta USA reagoval na události z 11.9. naprosto opačně, než odpovídalo jeho obrovské globální odpovědnosti. Jediným adekvátním postupem mělo být postupné zrušení všech vojenských základen Spojených států na území jiných států. Dále pak opuštění světových oceánů a moří veškerými vojenskými loděmi USA. A nakonec, ne-li vůbec v prvé řadě, požádání OSN o právní základ společného postupu všech zemí vůči terorismu veškerého druhu a jeho následné realizování pod velením celosvětových mírových sil. Vyhlášením jakési nedefinované války proti terorismu bylo naopak pochabým uznáním jakýchkoliv násilníků za významné činitele světové politiky. Bylo povýšením zločinců proti lidskosti na legální odpůrce a terorismus byl fakticky legitimován jako jeden ze způsobů mezinárodního chování kdejakých nespokojenců. Zamyslete se laskavě nad tímto názorem.
Chtěl bych nejdředve připomenout, že na toto te9ma jsme zde už jednou vedli poměrně poonobrdu diskusi, a to v souvislosti s postem Vojty Šimedčka. V tomto směru nechci opakovat, co jsem v ned řekl (19. 6. 2008, 6:37); ne1zor jsem od te9 doby nijak nezměnil a je tedy plně použitelnfd i pro tento Zdeňkův post. Pe1r novfdch pozne1mek jednak k postu, jednak k te9to diskusi:1. Zdeněk dovozuje přesvědčened dastavnedho soudu o sve9 pravomoci rušit fastavned ze1kony mj. i z toho, že v Lisabonske9m ne1lezu Soud zmednil limity fastavode1rce při přene1šened dalšedch pravomoced na EU. Je předevšedm pravda, jak ředke1 Dan Dvoře1ček (jehož celfd komente1ř považuji za velice vfdstižnfd), že je rozdedl mezi tedm ředci, že fastavode1rce me1 někde sve9 limity, jež nemajed bfdt překročeny a tvrzenedm, že dastavned soud je tedm, kdo může takove9 překročened posoudit a postihnout, když ani dastava ani ze1kon o daS mu takovou roli nesvěřuje. Specificky k předkladu z Lisabonske9ho ne1lezu bych pak uvedl, že daS v tomto judike1tu vfdslovně odmedtl, že smlouva podle čl. 10a by byla rovnocenne1 fastavnedmu ze1konu a navedc čl. 87/2 dastavy vfdslovně předpokle1de1, že daS může přezkoume1vat soulad všech mezine1rodnedch smluv, což v předpadě fastavnedch ze1konů nikde v dastavě nenajdeme. Proto nelze ze skutečnosti, že daS může zkoumat soulad smlouvy podle čl. 10a (nejen) s materie1lnedm je1drem dastavy dovozovat, že me1 tuto pravomoc i ohledně fastavnedch ze1konů.Každope1dně, Zdeňku, zajedmalo by mě, zda si ty osobně mysledš, že by si dastavned soud měl tu pravomoc osobovat? Ten Tvůj post čtu tak, že bereš jako skutečnost, že si daS mysled, že ji me1, ale ote1zka zned: Mysledš, že je takove1 interpretace fastavnedho poře1dku spre1vne1?2. Komente1ř Tome1še Sobka je o to předpadnějšed, když si uvědomedme, že v USA se tato debata vede ohledně pouhe9ho přezkumu souladu běžnfdch ze1konů s dastavou (nemfdledm-li se, Tome1šem uve1děne1 citace je zde vypůjčena z , tedy přezkumu ze1konů s kanadskou Listinou pre1v a svobod, jež je souče1sted kanadske9 dastavy), zatedmco tady jsme ještě o level vfdš, tedy u přezkumu fastavnosti dodatků dastavy, což je něco, co by většinu americkfdch akademiků, natož praktiků nenapadlo ani v nejdivočejšedm snu v tomto směru plně plated Marshallova citace, kterou jsem uvedl ve vfdše odkazovane9 diskusi. Samozřejmě, americke1 dastava pojem materie1lnedho je1dra nezne1, ale to aplikovatelnost onoho dilematu na česke9 poměry předliš neomezuje. [Jedna technicke1 pozne1mka mysledm, že americke1 literatura o konstitucionalismu byla a je onou ote1zkou svfdm způsobem posedle1 prakticky od rozsudku Marbury v. Madison (samotne1 ote1zka judicial review byla v USA diskutove1na dokonce i dředve, a to nejen v souvislosti s přijedme1nedm dastavy). Ten ze1jem jde ve vlne1ch, podle toho, jak moc aktivistickfd SCOTUS je – v tomto směru byla le9ta třice1te1 a shazove1ned ze1konů New Dealu či Warrenův soud let padese1tfdch a šedese1tfdch (tehdy vyšla i Bickelova slavne1 kniha The Least Dangerous Branch ) exponovanějšed, než konzervativned soud Rehnquistův či Robertsův, ktere9 zrušovaced pravomoc tolik nenadužedvaly/jed tedy přinejmenšedm v porovne1ned s předchozedmi předklady nemysledm, že nyned bychom zažedvali obzvle1ště posedle9 obdobed, skoro jsem měl během me9ho am. studia pocit, že už je to tam dost obehrane9 te9ma, kde se těžko přiche1zed s argumenty, jež by již nebyly někdy řečeny.]3. Tedm, že si nemysledm, že daS me1 pravomoc rušit fastavned ze1kony, neředke1m, že Zdeňkem diskutovanfd fastavned ze1kon nevyvole1ve1 pochybnosti a že např. schve1lened prodloužened mande1tu poslanců v průběhu volebnedho obdobed ze čtyř třeba na deset let bych nepovažoval za porušened materie1lnedho ohniska dastavy. Ale zvle1ště v posledně jmenovane9m předpadě by si měl vzedt zpe1tky moc ten, od něhož ji naši fastavode1rci odvozujed, tedy lid, popadnout klacky a nastolit ne1pravu, k jake9 že1dnfd fastavned soud neme1 ani legitimitu ani prostředky:-)