Prezidentská kampaň prvního Afroameričana v Bílém Domě byla nejdražší v celých dějinách země. Nejzajímavější na tom je, že rovněž poprvé v dějinách země demokratický kandidát, čti, podle evropských měřítek socan, obdržel největší příspěvky na svou kampaň od mamutích koncernů, Wall Streetu, a co je obzvlášť překvapivé, od velkých newyorských právnických firem. Za tyto peníze byla následně kolem Obamy médi vytvářena virtuální realita, stimulující rozhodování většiny voličů. A tak fakticky byl zvolen jakýsi virtuální obraz Obamy. Podle americké tradice je prakticky jedno, zda zvítězí demokrat či republikán, protože volby v USA jsou svou metodou bolševické, voliči totiž rozhodují pouze o tom, kdo bude řídit a kdo bude vyřízen. Navíc v poslední době i o tom, kdo bude globálním imperátorem. Přesto není nezajímavé, jak se Obama během své dvouleté kampaně měnil, ba učinil až čelem vzad. Především od obhajování práv Palestinců přešel k podpoře Izraelských vojenských zásahů vůči Palestincům. Otočil svůj vztah i k muslimům, navštívil stovky kostelů všech možných vyznání, ale ani jedinou mešitu. Zásadně se postupně odvrátil od desítek milionů chudých, z nichž vyšel. Ve své kampani se obracel výhradně na střední třídu, chudé nevzpomněl ani jednou. Takže byl zvolen především těmi, kteří uvedené obraty ocenili. Podle toho se dá  rovněž očekávat, co po něm bude vyžadováno. Takže se ne již virtuálně, ale brzy reálně dovíme, co se ve skutečnosti skrývalo za heslem jeho kampaně o naději a změně.