VÝVOJ V POLSKU MÁ V MÝCH OČÍCH ALESPOŇ JEDEN KLAD

Razantní nástup nové moci hned po volbách mne nikterak nepřekvapil, ale v zatímním výsledku mne přece jenom potěšil. Očekával jsem, že krajně pravicová vláda se v prvé řadě zaměří na zesílení antiruské politiky, ve které by ji EU možná otevřeně, ale určitě potměšile utajeně podporovala. Vládnoucí PiS se ale zaměřila v prvé řadě na „třetí parlamentní komoru“, čili na Ústavní soud. Odcházející vláda totiž provedla jeho rekonstrukci poněkud neuváženě, řečeno jasněji, zneužila svého postavení a najmenovala si do něho své lidi dokonce i za soudce, kterým ještě neskončil mandát. Bylo samozřejmé, že noví vladaři takový podraz nespolknou. Bohužel nápravu problému vzali poněkud od podlahy a díky své většině v parlamentu prosadili poněkud diskutabilní nový ústavní zákon, týkající se tvorby Ústavního soudu. Zasloužili si za to v prvé řadě nevídaně silný odpor domácí opozice, který se projevil a stále projevuje, početnými demonstracemi nejen ve Varšavě, ale v mnoha jiných městech, ale především víc jak zdvižené obočí politické reprezentace EU. Z jejich strany je slyšet výtky o nedemokratičnosti a v kuloárech se dokonce hovoří o extrémní pravicovosti až fašizaci vlády PiS. V mých očích je to dobré, protože kdyby nyní Polsko začalo se svou antiruskou kartou, tak EU by se za něj veřejně nemohla postavit, když mu tak razantně vytýká nedemokratičnost, ba až něco horšího.

PŘEPOSÍLÁM NEJPĚKNĚJŠÍ VÁNOČNÍ PŘÁNÍ, KTERÉ JSEM LETOS DOSTAL

Milý Ježíšku.

Nechci moc pod stromeček. Já chci, aby ten člověk, co to právě čte, byl šťastný. O Vánocích jenom slyším, co lidé chtějí, a co už koupili. Ale co chci já…Chci, aby lidé, co jsou nemocní, byli zdraví. Aby si lidé nemuseli dělat starosti s bydlením, jídlem a teplem. Chci pro všechny lidi přátelství, lásku, zdraví, mír a klid.

Nechám se překvapit, kolik lidí to přání pošle dál.

SOUČASNÁ PERSONIFIKACE SATANA

Čekají nás čtyři dny volna, alespoň většinu zaměstnaných lidí. Doporučuji jim přečíst si text na webové stránce http://www.zvedavec.org/komentare/2015/12/6717-soros-taha-za-nitky-na-obou-koncich-syrskeho-uprchlickeho-chaosu.htm . Vzpomínám si, že Soros, neboť právě o něm je celý jmenovaný článek, zbohatl na spekulaci s britskou librou. Když se tak na jeho činnost v následujících letech dívám, pak to pro Londýnskou City nebyla špatná investice.

DVĚ ČÍSLA Z ČLR

Za posledních 25 let v Číně emigrovalo 300 milionů lidí z venkova do měst. Při tom se nevytvořily žádné slumy, vyloučené oblasti či ghetta. Šlo totiž o zvládanou, ne-li dokonce plánovanou migraci. Díky jí vzniklo několik nových měst s počtem obyvatel nad deset milionů. Dokonce i na místech, kde před tím existovaly jen vesnice. O tom, že migrace byla organizačně zvládnutá, svědčí kupříkladu fakt, že v nových městech jsou i obrovské parky, ba dokonce veřejné tropické zahrady. Zajistit nové bydlení, práci a alespoň trochu přijatelný život pro víc jak milion lidí ročně byl jistě i pro Čínu velký úkol. Není se proto co divit, že se za tu dobu stala ČLR největším znečišťovatelem ovzduší na světě. Což obvykle zdůrazňují mocipáni z USA a Evropy. Jenže když se údaje přepočtou na počet obyvatel, najednou se ukáže, že USA vyprodukují škodlivin 2,2 krát víc, než ČLR. A nejdůležitější je, že komunistické vedení státu si to uvědomuje a tak připravovaná pětiletka dostala hlavní motto „zelenou Čínu“. Každý, kdo si uvědomuje výhody řízeného hospodaření, nemusí vůbec pochybovat o tom, že Čína své programy splní. Nebude to jako se zbytkem volnotržního světa, který co tři roky uspořádá bombastickou globální konferenci o zlepšení klimatu, tam naslibuje hory doly, ba až definitivní přelom svého chování, aby za další tři mudrci a politici konstatovali, že nic nebylo splněno a tak se zaváží k ještě větším slibům.

USA ŠIKUJE V SÝRII PROTI RUSKU SVÉ LOKAJE

Nic mne tak nepřesvědčilo o tom, že CIA je autorem série teroristických činů v Paříži, jako následný vývoj událostí kolem Sýrie. Politický hloupoiuký prezident Francie reagoval přesně tak, jak potřebují Američtí neokoni. Navíc se okamžitě obrátil o solidární pomoc i k dalším zemím EU, takže kupříkladu Merkelmamá vyslala do Sýrie vojska. Pokud by se země Amerických lokajů omezily jenom na letecké útoky v Sýrii, nebylo by to ještě pro svět tak nebezpečné. Pokud ale na území Sýeir pošlou své vojáky a dokonce v tisících, pak musí zákonitě dojít ke střetu vojsk NATO a Ruska. Američané dělají všechno proto, aby se tak stalo. Potřebují Rusko oslabit pokud možno dlouhou a nákladnou válkou, ale sami si do ní nemohou troufnout, protože by tím svět vystavili riziku jaderné konfrontace. Ať je tomu jak chce, svět je opět trošičku blíž velké válce. Myslím, že není pochyb o tom, kdo ji potřebuje.

POZICE MERKELOVÉ

Ze zanícené vůdkyně Německa, se v zájmu globální oligarchie stala snaživou a dokonce iniciativní otrokyní škodící veškerému Německému lidu. Až do loňského roku Německo prokazatelně vydělávala na každém kroku integrující se Evropy. Nyní naopak na většině rozhodnutí madam Merkel Německo ztrácí a prodělává. Začalo to Řeckem. Zdánlivě i Německé banky na jeho krizi vydělaly, ale celkovým vítězem byl nadnárodní finanční kapitál. Ukrajina, to je už naprosto zjevný propadák pro Německo. Velkou Říší nadiktované sankce proti Rusku poškodily víc Německo než Rusko. A konečně migrace. Tato iniciativa bývalé německé „komsomolky“ mne definitivně přesvědčila o tom, že čtyřleté Americké odposlouchávání jejího telefonu bylo pro globální panskou vrstvu skvělou investicí. Když navíc velice rychle vyhověla Hollandově žádosti o pomoc v boji s teroristy v Sýrii, došlo mi dokonce, že „krvavá Paříž“ byla opět akcí z dáli motivovanou vedením CIA. Německá média, konkrétně Deutsche Welle Nachrichten naopak tvrdí, že Merkelová sleduje velmi tvrdě zájmy Německa. V případě migrace prý je to snaha o konečné zrušení hranic států a zavedení eura v celé EU. I kdyby to bylo pravda, jako že není, pak na zrušení hranic mezi státy EU by zase vydělala v prvé řadě světovládná moc, protože by v Evropě mohla kalkulovat s pohybem jejích nepřátel, jimiž jsou dneska prokazatelně muslimští teroristé. A rozšíření eura do všech zemí EU? to by v současné situaci tuto měnu zlikvidovalo. Což je prvořadým zájmem „dolaristů“ nepochybně. Německá veřejnost už začíná tušit zradu a fakt, že Financial Times vyhlásil Merkelovou za osobnost roku 2015, jí jenom pomáhá otevírat oči.

PROČ PODPOROVAT ASADA?

Začátek současné války v Sýrii je nutné klást až do roku 1916. Tehdejšího 16. května byla podepsána tajná dohoda mezi Británií a Francií o poválečném rozdělení vlivu na teritoriu tehdejších pozůstatků Osmanské říše. S ní souhlasil i car Ruské říše. Po válce se pak v určitých mezích uplatnila, ovšem Trockij ji zveřejnil a tím celou věc zkompromitoval především v očích Arabů, ale i Turků. Ačkoliv Arabové žádali sjednocení a svou samostatnost, za kterou dokonce ještě v roce 1919 bojovali s Tureckem, Britové s Francouzi nerespektovali 14 Wilsonových bodů a velkou Sýrii, tedy dnešní Sýrii, Libanon a Palestinu získala Francie. Arabové se na území neustále bouřili, takže tam mnohokrát velmi krutě zasahovala francouzská cizinecká legie. Během druhé světové války vedla Sýrií jedna z linií fronty na Středním východě mezi Spojenci a Itálii s Německem. Po válce byla Francie donucena Sýrii v dubnu 1946 opustit a zanechala ji doslova rozdělenou mezi různé vlivové skupiny. K etnickým, náboženským a ostatním problémům velmi necitlivé rozdělení původní osmanské říše vytvořilo základ neustálých konfliktů a bojů. Nová vládnoucí elita samostatné Sýrie prošla velmi složitým vývojem. Jedno období dokonce vytvořila s Násirovým Egyptem jakousi společnou republiku se socialistickými prvky. Do listopadu roku 1970 ale proběhlo v zemi až pět převratů. Většinou způsobených neúspěchy vládnoucích elit v boji s Izraelem. Od toho roku zavedl v zemi, po dalším, tentokrát však nekrvavém převratu, jakýs takýs klid teprve otec dnešního prezidenta. Ovšem ani on nezrušil výjimečný stav, který byl odůvodňován neustálými válkami s Izraelem a platil v zemi od roku 1962. Zásadním úspěchem Asada v čele strany Baas byla definitivní porážka Muslimského bratrstva v roce 1982, čímž byl v zemi zachován sekulární politický systém. Relativní klid v zemi pokračoval i po smrti Hafíze al-Asada v roce 1999. Prezidentem se stal jeho syn Bašár, který uvolnil otěže režimu, ale tím jenom zrušil okovy, které držely vlivové síly na uzdě. I proto v roce 2011 vypukly demonstrace, které režim nakonec tvrdě potlačil i když na druhé straně konečně zrušil výjimečný stav. Nezabránilo to však tak silnému boji o moc, že se rozrostl na občanskou válku, trvající už čtyři roky. Největším jejím negativem je až nepředstavitelně početná migrace, čítající prý deset milionů lidí. Většina pouze opustila své domovy a přemístila se na území ovládaná souvěrci, ale čtyři miliony opustily dokonce území Sýrie. Strana Baas, která má kořeny až kdesi před osamostatněním Sýrie a je dneska vedena Bašár al-Asadem, má ale především v armádě, studentech a mladé inteligenci pořád tak velké množství příznivců, že její odpůrci bez zahraniční pomoci ze Saudské Arábie, Kataru a především z USA by už byli dávno poraženi. Asad je v mých očích nejen jediným garantem pokračování sekulárního politického systému, ale pokud mu Západ nebude vytvářet pátou kolonu, dokáže postupným zmírňováním diktatury udržet celistvost země. Jenže právě to si Západ nepřeje. Sýrii vnímá jako umělý stát, na část jejíhož území si činí nárok nejen Kurdové, ale i Turecko a Izrael. To pro Sýrii nevypadá vůbec dobře i přes vstup Ruska do konfliktu.

PRVNÍ GLOBÁLNÍ VÁLKA

Mnozí myslitelé, ba dokonce i renomovaní analytici hovoří často o tom, že se nyní vytváří zárodek první, opravdu světové, tedy globální války. Není to podle mne pravdou. Pokud vůbec jde o globální válku, tak ta začala už tehdy, když všechny pevniny na glóbu už měly svého vlastníka. Marxisté té éře říkali, že svět už byl úplně rozdělen mezi tehdejší mocnosti. Nebyl však rozdělen ke spokojenosti některých, především nově sílících států. Válka, kterou začal Rakousko-Uherský císařpán, spustila události, které s přestávkami pokračují dodnes. První přestávka mezi boji na planetě trvala jen dvacet let. Druhá, jak se zdá, už definitivně končí, takže trvala dlouhých sedmdesát let. Dneska se velmoci začínají vymezovat na tektonických liniích, které byly v minulosti vytvořeny velice násilně, bezohledně k místním obyvatelům, takže po celou dobu byly velmi živé na střety. Už v polovině bojů první světové války si Británie a Francie fakticky rozparcelovaly osmanskou říši, přesněji její zbytky. Protože se tehdy nic nevědělo o obrovských ložiscích ropy v té oblasti, tak parcelace nerespektující etnickou situaci vytvořila, spolu se zásobami ropy spolehlivý důvod k neustálým rvačkám v oblasti. Všechno dovršil vznik Izraele v roce 1948, tedy po druhé světové válce. Rozpad SSSR, který držel na uzdě mnohé konflikty v Asii, vytvořil podmínky pro světovládné chování USA. Tato země, kde polovina obyvatel ještě věří ve stvoření světa bohem, neuznává evoluci, ale především stále podvědomě či více, nebo méně vědomě, žije v očekávání příchodu spasitele, je největším rizikem pro celé lidstvo. Je ochotna spustit jaderný armagedon, protože doufá, že ona bude spasena. V mých očích první globální válka, spuštěná v roce 1914 pořád pokračuje, pouze s malými oddechovými časy. Něco mi říká, že se schyluje k její mu třetímu dějství. Mělo by začít střetnutím mezi Ruskem a Západem. Konečným vítězem by mohla být ale Čína, která získá oblasti Ruska, které nebudou jadernou katastrofou úplně zničeny. Na nějaký čas by mohl být zastaven kolotoč smrti na planetě. Pokud tady ještě nějaký lidský element zůstane, bude totiž pro Zeměkouli neškodný.

VÁLKA S DAEŠ JE ZÁSTĚRKOU SKUTEČNÝCH VÁLEK DNEŠKA

Mediální „opečovávání“ války s Islámským státem, dokonce někdy prezentovaným jako chalífát na území Iráku a Sýrie, dokazuje, že celý proces je dalším velkým podvodem planetárních mocnářů. Nové to veliké „dívadlo“, které inscenuje globální světovláda většině bezmocného planetárního člověčenstva. Má v prvé řadě vypadat jako jedna z bitev války civilizací. Při tom ale je na jedné straně rvačkou křesťanů z USA a UE s křesťany Ruska a na druhém pólu nenávistnou řežbou šiítů se sunnity, čili žádnou válkou kultur, ale ubohou bitkou sekt. Z „poza buku“ se na ten spektákl dívá Izrael a využívá toho, že na něj světová moc nemá čas, aby se co nejvíce upevnil na pozicích, které kdysi ukradl především Sýrii, protože tam jsou, mimo jiné velká ložiska ropy. Mám na mysli Golany. V druhém plánu a fakticky hlavně, předvádí reální mocní světové veřejnosti, jaký mají opravdový vliv na své loutky, tedy politiky dosazené na nejrůznější posty viditelných reprezentantů moci. Ukazují světu, kam až jsou schopni zahnat politiky, aby hájily zájmy vrchnostenských špiček, proti zájmům celého člověčenstva. Podle mne celé to představení má vypadat jako „napnelismus“, než se nejmocnější konečně rozhodnou k „cukatuře“, jak kdysi řekl Voskovec s Werichem. Řečeno jasněji, globální vrchnost zkouší, kam až své výkonné správce může zahnat, kolik svinstva bezmocná veřejnost ještě snese a pomaličku si připravuje zásadní řešení většiny současných trablů tak, aby sama sebe nevystavila žádnému přímému nebezpečí. Aby riziko nesli zase a opět, jako vždy v minulosti, pouze ti dole.

NEJOTŘESNĚJŠÍ INFORMACE

Mladá fronta Dnes zveřejnila 26. listopadu 2015 poměrně obsáhlý rozhovor s prezidentem republiky. Z něj jsem se včera dověděl, že byl informován ministrem vnitra Chovancem o tom, že námořní hranice Evropské Unii chrání jakási soukromá agentura Frontex. Se sarkasmem Zemanovi vlastním k tomu poznamenal, že ona soukromá firma má pro ten účel šest lodí, z nichž zrovna nyní je pět v opravě. Pokud je ta informace pravdivá, potom všichni, kdo se podíleli na rozhodnutí o zajištění ochrany hranic EU soukromou společností, by měli být okamžitě obviněni z vlastizrady a postaveni před válečný soud. Přece jsme od září roku 2001 ve válce, pokud jsem správně pochopil tehdejšího prezidenta Bushe. Stát měl vždycky jako nejvyšší povinnost vůči svému obyvatelstvu ochranu jeho bezpečí před okolím. Vlastně to byl původně jediný důvod pro vznikání států. Pokud tuto roli plnohodnotně neplní, pak nemá žádný důvod ke své existenci. Jestliže ochranu svého území už nechává někdo v soukromých rukách, tak je ideologickým dogmatikem, politickým zvrhlíkem a v mých očích dokonce duševně nemocným. I když nepatří snad přímo do blázince, v žádném případě mu nesmí být svěřena veřejná funkce. Sám sebe se ale ptám, kam až nás dovedou všichni ti věrozvěstové sobeckého individualismu, nadřazování soukromého nad veřejné a apoštolové prosazující společnost, v níž veškeré lidské činnosti jsou změněny na byznys.