SEDMÁ PŘEDVOLEBNÍ

Jak to všechno vlastně Zeman myslí?! V prvé řadě řekl brzy po svém instalování do prezidentské funkce víc jak zřetelně, že si přeje volební vítězství ČSSD. Sám však teatrálně slibuje dát svůj hlas straně vlastních knechtů. Těm ale na jejich sjezdu dal zásadní radu. Chcete-li být stranou s delší životností, nejděte hned do vlády, jakmile se dostanete do parlamentu. Kdo má ještě paměť, tak dobře ví, že už jako poslanec několikrát „prognózoval“, že KSČM vymře. Nyní, jako prezident, tuto stranu ale podezřele zviditelňuje. Přešel snad tajně na taktiku zkompromitovat její předáky vládními funkcemi, aby ji v konečném výsledku znicotnil a naplnila se tak jeho předpověď? A konečně, jak se postaví k vnitrostranické bitce uvnitř ČSSD mezi svým nohsledem Haškem a předsedou, figurujícím již víc jak deset let na jeho seznamu „zrádců“? To je všechno hodně otázek, které Zeman vědomě přiživuje, jednak aby zaměstnával sdělovala různými spekulacemi, ale především proto, aby měl po skončení voleb více cest pro prosazování vlastní osoby. Nejsem prognostik, ale cosi mi říká, že volby dopadnou tak, že to bude Zeman, kdo rozhodne o vládě. A nesporně právě o to mu jde především.

ŠESTÁ PŘEDVOLEBNÍ

Kdo volí Babišovo ANO, říká ano mimo jiné následujícím společenským jevům:

–  existenci vrstvy superboháčů, vlastnících bohatství až milionkrát větší, než jsou majetky dolní střední třídy, čili většiny lidí,

–  přímému vládnutí těchto superboháčů bez dosavadních zprostředkovatelů svých zájmů v podobě zastupitelů, z nichž mnohé v předešlých obdobích již zkorumpovali ve svůj prospěch,

–  lepšímu vzdělání a zdravotní péči všem bohatým,

–  existenci dlouhodobě až trvale nezaměstnaných, bědných a bezdomovců,

–  zbohatnutí katolické církve na úroveň nejbohatší instituce v naší zemi,

–  správě státu metodami stejnými jako je řízení firmy, v níž majitel je vrchností a zaměstnanci absolutně poslušní jeho rozkazů,

– obecně pak stále se zvyšujícím rozdílům mezi lidmi, se všemi s tím souvisejícími zločiny.

PÁTÁ PŘEDVOLEBNÍ

Mediální manipulátoři slaví opět úspěchy. Svědčí o tom obrovský růst preferencí Babišova klanu. Jak pozoruji, jsou to převážně titíž lidé, kteří s velkým zanícením propagovali VV či TOP 09 a samozřejmě mají největší vliv zase především na stejnou skupinu voličů, kteří těm dvěma stranám v předešlých volbách dali svůj hlas. To není u nich nějaká nepoučitelnost. To je logické chování, protože tito voliči jsou fakticky politickými analfabety, čehož předvolební šarlatáni umí jenom patřičně využívat. Vždyť jsou k tomu přece vyškoleni. Naprostá většina oněch voličů nemá prakticky žádné životní přesvědčení, chybí jim proto jakákoliv orientační platforma pro stále chaotičtější svět a rychlejší životaběh v něm. Jsou zmatení a ve skutečnosti určitým způsobem negramotní. Ona totiž neexistuje jenom dneska módní počítačová negramotnost, existuje mnohem horší negramotnost, jakou je třeba nechápání jen trochu složitějšího textu, čili takového, který nutí k přemýšlení. A nejhorší negramotností je pak neschopnost analyzovat společenské jevy. Jen proto jsou uvedení voliči ochotni hodit do volební urny lístek pro ANO. Nikdy totiž nepochopí, že v Babišově straně fakticky volí za své budoucí vládce nejenom všechny ty Chrenky, Bakaly, Kellnery, Maděryče, Tykačea a další superboháče, kteří doposud byli pouze nevnímatelnými mocnáři skrytými za zády všech těch viditelných, čili poslanců a ministrů. Mám obavy, že dokonce svým volebním rozhodnutím povznášejí k politické moci i lidi typu Krejčíře a ostatní privatizační šejdíře. Až dosud nám vládli boháči pouze zprostředkovaně, přes mozky v předvolebních propagandách nastrčených politiků. Už minulá vláda však naznačila, že přichází doba, kdy budou boháči vládnout sami, ať již v postavách nových zbohatlíků jakým je kupříkladu Bárta, či starobylých bohatců ještě ze šlechtických dob. I to je demokracie, ovšem ne má demokracie, čímž vědomě parafrázuji Masaryka, protože jsem jist, že by to nebyla ani jeho demokracie.

ČTVRTÁ PŘEDVOLEBNÍ

Jeden z výroků úspěšného státníka jsem si kdysi zaznamenal jako „Bisamrckův zákon“. Otto von Bismarck kdysi řekl. „Politik může lhát před volbami, za války a po lovu“. Proto se nikdy nezajímám o názory politiků, jakož i zprávy sdělovadel, jež jsou účastníky či sympatizanty jedné strany válečného, a nejen válečného konfliktu. Ze stejného důvodu mne proto nikdy nezajímaly názory politiků v předvolební kampani. Podle čeho se ale potom má rozhodovat volič? Jsem toho názoru, že má vždycky volit pouze toho kandidáta, kterého zná z výsledků jeho předešlé činnosti. I v celostátních volbách se totiž volí podle volebních krajů, v nichž kandidují lidé z voličova okolí. Pokud je tedy nezná ani z výsledků jejich veřejného působení, neměl by je volit. O bývalých poslancích ze svého volebního obvodu si má každý občan sbírat informace po celou dobu jejich mandátu. Nové osoby na kandidátce, by zase vždycky měly být úspěšnými funkcionáři na regionální úrovni, čili voličům také známí. Dávat hlas neznámým lidem je znakem politického diletantství, nebo dokonce širší duševní indispozice. S vysokou pravděpodobností se voličům nevyplatí.