Dneska jsem e-poštou obdržel odkaz na web http://youtu.be/7c3ouG8ArUU , který doporučuji každému k poslechu. Čtyřicet minut, které to trvá, stojí zato. Mám vážné obavy, že kdyby jej vysílala  TV v hlavním vysílacím čase, třeba místo pravidelných zpráv, tak, i když je zima, by s vysokou pravděpodobností dav vtrhl na Hrad a jeho končícího nájemníka přenesl na trochu jiný hrad. Inspirovala mne to však k trochu jinému činu. Dovolil jsem si poslat vedení strany budoucího prezidenta následující text:

Dobrý den.

Blahopřeji vaší straně k dosaženému výsledku.

Mimo jiné i proto si dovoluji zaslat vám následující návrh.

Návrh.

     Netajím se tím, že jsem nepřivítal vznik vaší strany. Důvod byl jediný. Jako zapřisáhlému levičáku mi nejvíc vadí nejednota té levice u nás, která reálně umí prosazovat zájmy neprivilegovaných.

Právě teď mi byl e-poštou doručen odkaz na webovou stránku http://youtu.be/7c3ouG8ArUU , kterou vám všem doporučuji ke shlédnutí.

Mimo jiné i na jejím základě mám pro vás návrh. Udělejte nyní všechno proto, aby Václav Klaus neunikl trestu. Tím byste, podle mého názoru, asi nejlíp dokázali smysl své existence.  Já jsem dokonce již dávno navrhoval, aby byly orgány činné v trestním řízení již tak daleko s vyšetřováním činnosti dosluhujícího prezidenta, aby Klaus šel z Hradu hned do vyšetřovací vazby a následně na trochu jiný hrad, hrad Mírov. Už jenom jeho amnestie totiž, podle mého odhadu, naplňuje skutkovou podstatu velezrady. A ve spojení s celou jeho činností od roku 1990 si troufám říct, že určitě. Když podle té naší, v tom punktu zprzněné Ústavy, je nemožné stíhat prezidenta za jiné trestné činy, pak ať je alespoň obviněn a vyšetřován pro ten jediný, právním řádem umožněný.

S pozdravem

Dostal jsem o tomto víkendu e-mail, od dosud neznámé osoby, ve kterém byly uvedeny identifikační náležitosti materiálů, které vedly bezpečnostní orgány minulého režimu o mé osobě. Neznám jejich obsah a nikdy mne ani nezajímal. Proto jsem zmíněný e-mail nepovažoval za důležitý, ba zajímavý ani tím, že dotyčný mi tykal. Zajímavějším se stal teprve tehdy, když mi z téže adresy prakticky ve stejné době přišly další dva „pozdravy“, které s mým životem nijak, ale nijak nesouvisí. Leč které se vyznačují určitým druhem příliš časté sprostoty anonymních ubožáků. Prvý zněl: „Namísto alibistických plků, radši zveřejni v BL, jak ses za 23 roků zasloužil o stav českotěšínské radnice, ty starej bolševiku“.  Druhý pak podobného tónu. „Zrovna jsem se, Hošku, dozvěděl, že v Těšínském divadle máš ředitelem válečného zločince. Maj dobrý program, ne?“. Ani to mi nikterak nezvedlo adrenalin, jelikož jsem nikdy nebyl ani zastupitelem na naší radnici, nadtož radním, který by alespoň nějak mohl něco ovlivnit. A divadlo? O tom jenom vím, kde stojí a za čtyřicet let jsem ho navštívil asi pětkrát. Po převratu pak už jenom jednou. Teprve dneska jsem byl nucen zpozornět, protože jsem od téhož aktivisty dostal trochu delší e-mail, kde byla mimo jiné i věta: „Asi se na tebe do toho Těšína dojedu podívat…“, kterou si už lze vysvětlovat různě. Proto se obracím na čtenáře tohoto mého blogu a ještě více pak na účastníky mé facebookové stránky, aby udělali vše co je nutné ke zmírnění rizika plynoucího ze spojitosti s mou osobou. Dokud totiž nevím, zda jde o chování nějakého osamělého pomatence, či naopak už o projev určité skupiny, tak všichni, o nichž se dovědí, že mne znají, nemohou se cítit docela bezpečně.

Nevzpomínám si již, kdy přesně jsem dospěl k rozhodnutí, že pokud bude zakázána komunistická strana, tak se stanu zakládajícím členem nové, ilegální komunistické strany. Určitě to ale bylo už v době, kdy jsem byl poslancem FS, z jehož tribuny jsem mimo jiné vyhlásil, že pokud bude uzákoněn třetí odboj, budu zvažovat potřebnost vyhlásit čtvrtý odboj. Nebudu chodit kolem horké kaše. Teprve dneska jsem se dověděl, že paní Baborová, radní z jihočeského kraje, pověřená vedením rezortu školství a členka KSČM, neunesla šikanu pubertálně zdivočelých „blaufšistů“, živenou zvrhle tendenčními médii, se vzdala svého postu a skončila s psychickými problémy v nemocničním ošetření. To je poslední kapka do poháru mé tolerance. Pro všechny ty, kteří rádi zapomínají, na tomto místě připomínám sled poněkud podivných událostí a ještě podivnějšího chování orgánů v trestním řízení. Poměrně brzy po převratu byl v zahradě svého domku bodnut do hrudi předseda komunistické strany Jiří Svoboda, při čemž viník nebyl vypátrán. Později byl pořezán v obličeji nejpopulárnější sociálně demokratický poslanec Pavel Dostál, při čemž viník nebyl vypátrán. O něco později pak nejmladší komunistický poslanec Jiří Dolejš byl napaden a zbit, při čemž viník nebyl vypátrán. Dovolím si přeskočit od zmíněných událostí až po příhody posledních dnů. „Superdemokrat“ Stránský vyhrožuje herci Dejdarovi za to, že agitoval pro Zemana. Zfanatizovaní političtí nedospělci uštvou komunistickou zastupitelku. Umělecko-mediální zvlčilci demonstrativně vzkazují zvolenému prezidentovi, že není jejich prezidentem. To všechno má jediný zdroj. Masivní, víc jak dvacet let trvající, goebbelsovky antikomunistickou propagandu tvůrců a slouhů současného režimu, která staví demokracii do antagonistického rozporu s komunismem. Je to plod antikomunismu, který již není přesvědčením, ale duševní poruchou. Pomýlenou vírou kopírující Hitlerův frenetický výkřik: „Sieg oder Bolschewismus“. Na to je jenom jediná možná odpověď – vstup do KSČM pod heslem: Komunismus, nebo zánik lidstva!!! „.