NEJNEBEZPEČNĚJŠÍ POLISTOPADOVÁ POLITICKÁ UDÁLOST

Naše sdělovala uvedla ke konci minulého týdne informaci, že Dělnická strana sociální spravedlnosti si dne 3. dubna zaregistrovala občanské sdružení s názvem Holešovská výzva. Ministerstvo vnitra uvedlo, že členem jeho přípravného výboru je místopředseda DSSS Jiří Štěpánek. Iniciativa Holešovská výzva (HV) je od vydání svého prvního dokumentu z 8. prosince minulého roku, trnem v oku všech mocenských subjektů. Vyzývá totiž především vládu i prezidenta k demisi, k přechodnému ustavení úřednické vlády, k zastavení církevních restitucí, zrušení mnohých antisociálních reforem a to vše doslova iniciativním nátlakem veřejnosti, bez účasti zvolených, leč zprofanovaných poslanců. Iniciativa celkem zdárně již 15tého března uskutečnila v mnoha městech země demonstrace odporu. V Praze na ní dokonce vystoupil aktivista z Islandu, zatím jediné země Evropy, jejíž veřejnost nejen dohnala vládu k demisi, ale jejího premiéra následně postavila před soud. I když liberálové, ba ani socdemokraté se nepřidávají k aktivitám HV, uznávají ji jako legitimní projev hněvu široké veřejnosti. Iniciativ odporu vůči vládě je už dneska více jak stovka. Je proto velice podezřelé, že právě název jmenované si vybrala za bojový štít, údajně prý pro prezidentské volby, strana extremního nacismu. Vnímám to jako doslovnou okupaci živelného lidového hněvu stranou z povzdálí řízenou temnými silami fašismu, rasismu a sprostého náckovství. Několik politologů již léta varuje před růstem aktivit populistického, extremního nacionalismu. Dokonce Pehe nedávno napsal, že naše země má štěstí, že se v této sféře zatím neobjevila charismatická persona, která by strhla veřejnost na svou stranu. Asi proto se temné vlivové síly chytili alespoň již celostátně populární iniciativy. Osobně to vnímám jako nejnebezpečnější počin polistopadové politiky. Ministerstvo vnitra přece má dostatečné znalosti, aby vědělo, že Holešovská výzva od samého počátku nemá nic společného se stranou DSSS, takže fakt, že registraci uskutečnilo, dokazuje nad vší pochybnost, že na podvodu participuje, pokud ho dokonce neiniciovalo.

SITUACE V ČR PŘIPOMÍNÁ STAV PŘED VELKOU FRANCOUZSKOU REVOLUCÍ

Ve včerejším textu vzpomínaný, údajně nejbohatší člověk ČR, pronesl ve jmenovaném rozhovoru ještě další velemoudrost. Lidé se prý v naší zemi mají dobře. A utrousil v té souvislosti cosi o Africe, což už je asi projev zhloupnutí způsobeného dlouhodobým odtržením od reality, čili ten jeho nejvyšší stupeň, klinickou psychiatrií označovaný za stupiditu. Nebyl minulý týden kupodivu sám. I paní Livia Kmotrová se nechala slyšet. Lidé by prý u nás byli spokojeni, kdyby nebyli doslova otravováni médii. Jak ukázala debata na netu, většinou si jeho uživatelé po slovech paní prezidentové ihned vzpomněli na proslulý slogan Marie Antoinetty o lidu, chlebu a koláčích. A nebyl jsem sám, kdo v té souvislosti hodnotí stav naší země jako ne nepodobný atmosféře ve Francii před pádem Bastily.

VDĚČNÍ MILIARDÁŘI

Když zemřel Havel, vedli naši pohlaváři přece jen debatu o tom, zda má mít státní pohřeb. I když veřejnost byla asi spíše pro, přesto podle mne neměl na ten tyátr Havel žádný nárok, nadtož právo. Až umře kmotr všech mafií, momentálně okupující Hrad, nebude mít stát už podobné starosti. Na počátku týdne totiž naprosto nečekaně veřejně vystoupil, z dlouhodobě pěstovaného odmítání styku s novináři, jeden z privatizačních zbohatlíků, Kellner. V delším rozhovoru se mimo jiné zmínil i o současném presidentovi. Řekl, že věnuje deset milionů na zřízení Knihovny Václava Klause. Dodal k tomu, že když stát neumí ocenit své představitele, tak to musí udělat soukromý sektor. Nechci být pejorativní a připomenout rychlokvašenému superzbohatlíkovi, že jeho majetek vůbec není soukromý, leč sprostě uloupený veškeré české veřejnosti. Ovšem jeho hlavní teze o českém státu se mi přece jenom líbí. Dává naší zemi šanci, aby se o pohřeb svého nejvyššího kmotra Klause, postaral skutečně jen soukromý sektor, konkrétně pak právě naši superbohatci. Pro televizní přenosy by to byla výborná šou s titulkem Vděční miliardáři.

HLUBŠÍ SMYSL CHOVÁNÍ VLÁDY

Slovutní politologové se shodují, že vládní koalice křečovitě lpí na své existenci proto, že by v předčasných volbách její strany drtivě prohrály. Že prominenti VV k tomu mají navíc doslova existenční důvod, to ví pak každý. Odborníci nám ale zamlčují hlubší smysl svého úsudku. Vláda lpí na své existenci především proto, jak sama tvrdí, že je nutné dokončit reformy. A právě jejich uskutečnění jim dává paradoxně šanci na vítězství v řádných volbách. Pokud totiž ekonomiku dusící pseudoreformy budou realizovány, bude naše země za dva roky před bankrotem. V předvolební frašce pak atmosféru ovládnou vlastníci rozhodujících médií. Ti vybičují strach nevědomých lidí před rozhazovačnými socany tak drasticky, že veřejnost, která je ve volbách pouhým divákem a nikoliv suverénním aktérem, nakonec umožní opět vznik pravicové koalice.

SOUTĚŽ O NEJVĚTŠÍHO BLBCE

Dráma, jejíž první akt se odehrál už v prosinci 2010, se do dneška devětkrát zopakovala, pokud jsem dobře počítal.  Kdyby šlo o vtip, tak už dávno diváckou veřejnost omrzela. Jelikož ale jde o skutečnost, tak ji bohužel musí sledovat. Dění ve vládní koalici už dávno není dramatické, nadtož tragické. Ale v této etapě už není ani směšné. Pokud veřejnost respektuje stávající ústavní nastavení politického systému, pak bohužel naprosto bezmocně musí sledovat největší stupiditu dějin této země. Soutěž o to, kdo je ve vládní koalici větší blbec. Zda ubožáci, kteří se tváří jako vyděrači, ačkoliv ví, že vydírat nemohou, nebo ti, co se tváří, že vyjednávají, ačkoliv velice dobře ví, že vyjednávat nemusí. Jak to tak vidím, nakonec za největšího blbce je veřejnost, která pořád naivně věří v ústavní pořádek uzákoněný těmi, kdo v současnosti z ní toho blbce dělají.

GLOBÁLNÍ KORPORACE SI PĚSTUJÍ KORUPČNÍ PROSTOR

Ve světě se o naší zemi již celá léta šíří informace, že je náš veřejný prostor stále více prolezlý korupcí. Nelze jedinci posoudit, kolik je na tom pravdy. Osobně ale jsem přesvědčen, že korupce v tak malé a v globálním měřítku nevýznamné zemičce, je prakticky pro svět bezvýznamná. Tvrdím již dvě desetiletí, že korupce je organickou součástí každého veřejného prostoru. V systémech se soukromým vlastnictvím produkčních prostředků pak nepoměrně významnější, vlivnější a operující s většími částkami, než v minulém režimu. Naprosto bez výjimky je průvodním jevem každé tržní ekonomiky. Národní státy kapitalistické ekonomie si po dlouhých desetiletích dokázaly vypracovat právní systémy, co nejvíce minimalizující korupci. V současném globálním světě ale neexistuje žádný globální právní řád, takže celoplanetárně působící korporace se chovají asi tak, jako se chovali podnikavci v dobách naší privatizace po tmě. I proto si vydržují ve světě státy, kterým se poeticky říká daňové ráje, ač by si zasluhovaly spíše označení vyvrhelské země. Pod ochranu těchto vyvrhelů se utíkají i podnikatelé subjekty z naší země. Dle statistik společnosti ČEKIA do zemí daňového ráje v roce 2011 přemístilo své sídlo 328 českých firem. Celkově jich tam je už 11 750. Za posledních šest let vzrostl počet společností, které jsou kontrolovány z daňového ráje, o šedesát procent. Celkově se do zemí s příznivějšími daňovými podmínkami od roku 2005 přesunulo 4 418 podniků. Útěk do daňových rájů je v prvé řadě čistá krádež zisku vytvořeného občany jiné země. Globální finanční oligarchie si jejich politiky vydržuje, což je v současnosti nejvlivnější korupcí na světě. Kdyby byl alespoň minimální zájem o likvidaci daňových rájů, tak by stačilo embargo daleko kratší dobu, než jaké se užívá vůči údajně darebáckým státům. Jenže to by musely být světové politické elity nezávislé na již zmíněných finančních, které prakticky korumpují všechny významné politiky světa, jak v národních státech, tak v nadnárodních institucích. Korupční prostředí si jako živnou půdu svého podnikání proto doslova kultivují nejvlivnější finanční firmy světa.

DVĚ NEHORÁZNÉ LŽI Z KRIZOVÉ VLÁDY

V reakci na vydírání VV se hned v prvém mediálním vystoupení nechal premiér a především předseda ODS slyšet, že se jeho strana neobává předčasných voleb. Tomu prohlášení nevěří jistě ani ti nejvěrnější z ODS a z ostatních pak naprosto nikdo. Já, se svým specifickým způsobem myšlení, jsem dokonce přesvědčen, že je to Nečasův signál do vlastních řad, který má již předem zdůvodnit budoucí ústupky ODS před nátlakem VV. Druhá nehoráznost přišla dneska. To Kalousek prohlásil, že TOP 09 si dovede představit koalici s ČSSD. Což pro změnu není ze strany Kalouska blbost, ale varování pro ČSSD aby tolik netlačila na pilu. On, stejně jako všichni ostatní hráči ví, že ČSSD ve volbách není schopná získat nadpoloviční většinu ve sněmovně, takže se vždycky dostane pod kuratelu některé z pravicových stran. Koalice ČSSČ s TOP09 by totiž byla ještě sprostějším podvodem na voličích, než byla Zemanova opoziční smlouva.

ŠAŠKÁRNA ZOUFALCŮ

Aby nečasáci před veřejností zdůvodnili prodlužování své agonie, tak se vytasili s úsporami vlastního těla. Mají prý v úmyslu zrušit tři ministerstva. Samozřejmě že ty, které stát potřebuje, tedy kultury, místního rozvoje a dokonce životního prostředí. Mám jiný návrh. Zrušit ministerstvo zahraničí a konečně přenést jeho pravomoci na orgány EU, protože v mezinárodním měřítku jsme stejně naprosto bezvýznamní. Zrušit ministerstvo obrany, protože jsme se stejně nikdy nebránili a dneska už máme armádu pouze na potlačování eventuelních vnitřních nepokojů. A našim žoldáctví chtivcům ať velí přímo NATO, když už v něm jsme. Zrušil bych rovněž ministerstvo financí a nahradil ho pouze Nejvyšším účetním úřadem, který by neměl jednotlivým ministerstvům právo rozkazovat. Spojil bych ministerstvo průmyslu a obchodu se zemědělstvím i s dopravou do jednoho ministerstva hospodářství. Zlikvidoval bych rovněž úřad Karolíny Peak. A i tak jsem přesvědčen, že by se v rozpočtu výhledově nic neušetřilo, protože je dlouhodobě ve všech zemích světa dokázáno, že byrokracie se nakonec stejně zase rozroste. Takže proklamované rušení ministerstev považuji za to, co je uvedeno v titulku.

Celý příspěvek

NOVÝ VÝZNAM ZKRATKY VV

Při zakládání strany s názvem Věci Veřejné byl její název doplněn slovy strana přímé demokracie. Jakmile se blonďaté pohlavárky usadily ve sněmovně a její pohlaváři dokonce ve vládě, onen předvolebně reklamní dodatek z názvu strany okamžitě zmizel. Od prosince roku 2010 lídři strany nastoupili cestu k definitivní změně významu zkratky VV. Jako přívěsek vládní koalice se začali snažit veřejnosti předvádět. Všichni přemýšlející funkcionáři VV totiž pochopili, že vstup do nejasociálnější vlády v dějinách ČR byl existenční chybou, která stranu totálně znicotní. Papalášstvo pak bylo svíráno v nemilosrdných kleštích. Být ve vládě jim dávalo popularitu a dokonce takové finance, že mnohým po čtyřech letech přestanou existenční potíže. A tak nastoupili cestu neustálého vydírání dvou koaličních stran s tím, že nakonec vždycky dojede k dohodě a tím záchraně koryt vůdců VV. Tato zkratka tedy definitivně znamená Věční Vyděrači.

Celý příspěvek

A VŠECHNO JE JINAK

Papaláši VV své vydírání očividně přestřelili. Včera se grémium VV usneslo, že její ministři mají premiérovi neprodleně předat demisi k termínu prvního máje. O jejich definitivním odchodu pak grémium rozhodne podle toho, jak premiér do 26. dubna splní podmínky jmenovaného usnesení. Jeho sedmero konstatuje rozpory ve vládě, zaviňující ztrátu důvěry mezi koaličními partnery i vlády jako celku. VV v něm žádají premiéra, aby do zmíněného termínu předložil řešení kritických kauz, jako jsou problémy Lesů ČR, spory ve státním zastupitelství, systém vydávání sociálních dávek a další, které nejmenují. Grémium VV dále žádá po premiérovi komplexní návrh na sloučení centrálních úřadů s cílem rozpočtových úspor. Především ale reprezentanti VV žádají revitalizaci celé koaliční smlouvy. Každý, kdo sleduje politiku jasně pozná, že usnesení je nevyvážené a hrubě nepromyšlené. Jde o akt čistého zoufalství. Sice je to pravidelná taktika malé, dá se říci vyděračské strany vládní koalice, ale mám obavy, že tentokrát partneři VV už nedají šanci vychytralcům z VV, aby své divadélko pro veřejnost dohráli do konce tím, že takticky od něčeho z původního nátlaku ustoupí, aby mohli zůstat u korýtek.

Celý příspěvek