POSTDEMOKRACIE

Zásadním rysem současné krize demokracie je že: „Poražení přestávají respektovat výsledky voleb a neprovádí sebereflexi svého neúspěchu“. Místo toho obviňují vítěze nejen z volebních podvodů, což se dělo skoro vždy, ale z trestného chování jakým je třeba zrada státu, historického vývoje a dalších „posvátných hodnot“. V neposlední řadě organizují proti němu pouliční nátlak s cílem nerespektovat volby a to až po stupeň politického převratu. Jedním z nutných způsobů vedení zmíněného boje je zaangažování zpravodajských a dalších tajných služeb v předvolební kampani, ale hlavně pak po volbách v organizování aktivit odporu. Což je druhým rysem stavu současné demokracie, který někteří myslitelé nazývají postdemokracií. Nepřehlédnutelným rysem je nebývalá vulgarizace jak ve vyjadřování politiků, tak ve vystupování médií. V politickém boji navíc, především poražení, překračují zákony a zpochybňují dokonce i právo, které kdysi sami kodifikovali. Dalším rysem postdemokracie je, že většina médií už není sledovatelem politického dění, ale sama se angažuje, není nestranná a dokonce publikuje fakta selektivně, podle svého přesvědčení, ba ještě hůře podle toho, kdo je platí. K tomu dneska jen jediná poznámka. Jelikož neuznávám pojem začínající předponou post-, tak si dovoluji tvrdit, že jde o krizi demokracie, pro kterou je nutné najít přiléhavý název, dokonce bych byl proto, aby se začalo hovořit o zdegenerované demokracii.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

6 komentářů u „POSTDEMOKRACIE

  1. Máte pravdu.
    Demokracie degenerovala. Otázkou je, jaký byl výchozí stav – či jinak – kdy tu (v této zemi) naposled byla demokracie nezdegenerovaná.

    Nemohu nevzpomenout Karla Kryla a jeho zklamání, které vyjádřil mj. ve své písni o „demokratuře“ (mimochodem: ten termín je mnohem starší: https://cs.wikipedia.org/wiki/Demokratura).

    Neposlouchám často rádio, ale nestalo se mi, aby tam slyšel Krylovy písně, nebo že by se o něm mluvilo. Podobně „out“ jsou – přinejmenším pro rozjhlasové redaktory – nepochybně i Voskovec a Werich. O čem to vypovídá?

    Krylovi před lety odhalili na chodbách sněmovny bustu – leč oslavný projev pronesl ten pravý: Daniel Herman.

    • Kryl je ten samej pravý nebo levý jako Heřmán. Kdosi trefně řekl: „Ten kdo utíká, nemusí být hrdina. Musí mít jenom hodně rychlý nohy“. To samý platí o Krylovi. Jó von ve své vlasti bojoval proti okupantům:-). Tož pravda, ale ve své druhé vlasti ve spolkové republice Německo proti okupantům z USA a Veké Británie nějak bojovat zapoměl. Hrdina, který ruku svého pána nepokouše. Neberte to nějak špatně, jenom prosím trochu objektivity do toho kultu osobnosti.

      • O Krylovi, kterého jsem osobně znal nepíši. Podle mne po převratu jasně dokázal, o co mu celý život šlo. Ani v té Svobodné Evropě nebyl nijakým nenávistným fanatikem.

  2. Omyl pánové! To je úmyslné mlžení a předhánění se jak pojmenovat to, co jste za bývalýho režimu toužebně očekávaly. Když vaši politruci řekli že minulej režim není sociálizmus, nýbrž komúnizmus, co vám brání říci jednohlasně spolu s nima: „Tohle je DEMOKRATIZMUS:-)“. No jó pánové, Demokratizmus je jako UFO, každý o něm mluví, ale nikdo neví jak by mělo vypadat. A von ten Demokratizmus vypadá jenom tak jak jeho strůjci. Jednou vypadá jak letící talíř mé pořád rozlobené tchýně, jindy jak cigáro pána Wilsona Churchilla, nejslavnějšího strůjce demokratizmu ve Velké Británii. A když nadzvedneme pozlátko pána W.Churchilla, nalezneme tam ten samej fuj a hnůj.

    • OMYL OMYLU. Demokracie, oproti komunismu, či socialismu není ideologií. Je to mechanismus tvoření politické moci, alespoň zdánlivě. To, co tady srovnáváte s demokracií je spíše kapitalismus, liberalismus či ekonomická ideologie svobodného trhu. A to všechno je docela něco jiného, než demokracie. Žádný demokratismus totiž neexistuje.

      • Vaše tvrzení je zdánlivou pravdou. jde opravdu primárně o mechanismus tvoření politické moci, leč, jak sám poznamenáváte, zdánlivě. Jakmile v politickém boji se s ním ve veřejném diskursu a dokonce v parlamentu kláních mává jako korouhví, ba dokonce je přebíjejícím argumentem realistických výroků, pak jde o ideologii. A demokratismus opravdu ideologií je. Byl jím dokonce i pro TGM. Bohužel.

Napsat komentář: standa Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *