UKONČIT NEKOMPETENCI OBČANŮ

Odpůrci referenda a dalších forem přímé demokracie mají proti nim prakticky jediný argument. Neustále dokola omílají, že občané nejsou dostatek zkušení, znalí a já nevím co všechno, aby byli zodpovědně schopni rozhodovat důležité problémy společnosti. Dokonce i tam, kde byla referenda uzákoněna, tak kodifikují celé sféry problémů, o kterých nesmí být rozhodováno referendem. Nejsměšnější z těch zákazů je v mých očích nemožnost uspořádat referendum o daních. Je jasné proč. Daně jsou hlavní pákou vládnutí, ale především, lid obecný by v referendu prakticky vždycky bral peníze na daně tam, kde jsou, tedy u nejbohatších. Jenže to přece nejde, protože právě oni jsou reálnou vládnoucí, leč bohužel nepočetnou, vrstvou. Nejsem příznivcem referenda především proto, že mocní nikdy nedovoluji veřejnosti, aby rozhodovala o nejzásadnějším problému společnosti a státu. O tom s kým se bratřit, s kým spolupracovat, koho ignorovat a koho považovat za nepřítele. O tom si totiž panská vrstva po celou historii vždycky rozhodovala a doposud pořád rozhoduje výlučně sama. Dělala to už proto, že tím řešila především své rodinné spory. Ona totiž mafie předních královských rodů Evropy byla ke konci devatenáctého století už tak pofiderními sňatky tak provázaná, že tvořila jediný, obrovský, příbuzenský klan. Konec konců z rodinné nenávisti dokonce vznikla první světová válka mezi bratranci na carském, císařském a královském trůně. Ale zpět ke kompetenci občanů rozhodovat své záležitosti. Fandové referenda naopak vytýkají elitářům především to, že jsou jim občané dobří, aby je samotné volili do státních a dalších funkcí, v čemž jejich kompetenci nezpochybňují. Přestává ale být úsměvné, že v posledních desetiletích už ani to není pravdou. Po zvolení Trumpa prezidentem USA se v plné síle provalila nespokojenost elitářů s výsledkem voleb. Elity i dříve byly někdy nespokojeny s výsledky voleb, ale dosud to dokázaly nějak řešit, třeba i atentáty. V době rostoucí informovanosti se elitám manévrovací prostor konspirací, zpravodajských her a podobného svinstva přilepeného na politiku, značně zkomplikoval. Proto elity začínají zpochybňovat i samotné volby. Zatím sice jen výsledky, ale to je jenom počátek celého procesu, který bude muset řešit proces voleb. Lid už v očích elitářů není kompetentní k ničemu. A tak je ho třeba vzdělat, nejlépe podle mustru komunistických vládců v zemích reálného socialismu. Všestrannou, všudypřítomnou politickou “nalejvárnou“. V tisku, rozhlase, televizi, v kinech, divadlech na estrádách, ba i v cirkuse. Každý plakát musí být reklamou na současný politický systém. Tomu malému zbytku tvrdohlavců se pak naordinuje cenzura. Jinak se stejně vládnout nedá.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *