NEPŘÍTEL NEPŘÍTELE USA NENÍ JEJÍM PŘÍTELEM

Závěrečná fáze globalizace, která se začala po zániku SSSR, vytvořila na planetě takový chaos, že už přestávají platit mnohá pravidla, která doposud byla spolehlivou orientací ve vztazích mezi národy a státy. Mimo jiné už proto neplatí, že nepřítel mého nepřítele je mým přítelem. Neplatí to kupříkladu v žádném případě pro mocenskou elitu USA. Ta si po pádu SSSR a především v zájmu oligarchie zbrojařů, vytvořila, dokonce i za pomocí obětí vlastních občanů, nepřítele. Nepřítele dostatečně slabého, aby elitu Států neohrožoval, ale dostatečně zrůdného, aby naháněl dostatečně silný strach poměrně infantilní většině občanů, takže se s nimi dává lépe manipulovat i v případě války. Vyprodukování islamistického terorismu, kterému pak mocenské struktury za panování Bushe ml. vyhlásily válku, se zdálo být ideálním naplněním uvedených podmínek. Jako obvykle ale, každý zásah do vývoje přináší i nechtěné důsledky. Islamistický terorismus pak hned dva. Za prvé přerostl moci elit USA poněkud přes hlavu, takže jejich předstíraný boj s novým nepřítelem začal být příliš nákladný. A za druhé Rusko, poměrně slabší hráč na globálním smetišti, se cítilo opravdu ohroženo, takže vstoupil do války s islamistickým terorismem doopravdy. Tím, že Rusko účinně poráží nepřítele USA, ohrožuje zisky nejvlivnější mocenské struktury této země a stává se tak samo nepřítelem celé mocenské vrstvy USA. Rusko tím, že porazí nepřítele, jehož si USA vykonstruovaly, stane se samo úhlavním nepřítelem vojensko-průmyslového komplexu USA, toho naprosto hlavního činitele nadvlády nad „demokracií“ státu USA i celé Zeměkoule.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *