70 LET OD NAGASAKI

Je tomu sedmdesát let, co v jediném okamžiku zahynulo v městě Nagasaki přes sedmdesát tisíc lidských bytostí, nemluvě o ostatních živých tvorech. Hirošima i Nagasaki tak jsou až dodneška největšími hromadnými vraždami v dějinách. Nejvyšší vojenští velitelé USA té doby prohlásili bez výjimky, že cíl vraždy s nimi nebyl konzultován. Šéf spojeného štábu tří složek americké branné moci té doby, admirál William D. Leahy dokonce řekl, že obě města měla nulovou vojenskou hodnotu. Já jsem si vždycky kladl zásadní otázku. Proč USA nebombardovaly sídlo císaře? Protože to byl bůh? Proč nebombardovali místo nejvyššího velení země? Protože by následně neměli s kým vyjednávat o kapitulaci? Sice prý byly, alespoň v Hirošimě, nějaké vojenské objekty, ale prakticky bez významu. Volba padla na poslední chvíli prý proto, že město bylo zahaleno mraky, takže letadlo nemohlo být vidět. O skutečném důvodu použití první jaderné zbraně v dějinách však jasně vypovídají některé jiné události. První test jaderné pumy byl proveden 14. 7. 1945, urychleně až ve chvatu, protože šlo o politickou objednávku. Konkrétně si ji „objednal“ nový prezident USA Truman pro Postupimskou konferenci nejvyšších představitelů spojenců, která začínala 17. 7. 1945. Chování Trumana na zmíněném summitu pak jasně dokazuje, že „nová, nebývale účinná zbraň“, byla určena jen a jenom Stalinovi a Sovětskému svazu. Její zbytečné užití v reálné válce pak bylo nejen demonstrací, ale v mých očích doslova praktickým zahájením odstrašovací strategie a studené války. Zdatný piják whisky Churchill ji pak 5. 3. 1946, alespoň podle některých mudrců, verbálně a obecně vyhlásil. Jenže tehdy to byl politický penzista, veřejnost USA, v níž bylo velké množství válečných veteránů, spíše svým projevem před vojáky rozhořčil. Napadáním sovětského spojence navíc inicioval velice silnou Stalinovu odpověď. Skuteční odborníci za zahájení studené války proto považují až „Trumanovu doktrínu“. 12. 3. 1947 totiž Truman prosadil v Kongresu politickou strategii „zadržování komunismu“. V té době šlo konkrétně o finanční i vojenskou angažovanost proti komunistickým silám v Řecku a následně v Turecku. Truman před politiky Kongresu doslova vyjádřil odhodlání USA bránit všemi silami dalšímu rozpínání sovětského komunismu. Tímto aktem už jednoznačně započala studená válka, jejíž kolébkou bylo nadbytečné užití atomových bomb. Japonské vojenské velení totiž bylo, podle amerických vojenských velitelů, již definitivně rozhodnuto a nejen teprve odhodláno ke kapitulaci. Vyčkávalo pouze na skutečný vstup Sovětského svazu do války, jelikož to Američanům Stalin slíbil. Již v Jaltě totiž prohlásil, že do tří měsíců po skončení války v Evropě SSSR zahájí boje na Východě. Když Stalin svůj slib splnil, generálové Japonska věděli, že už nemají žádnou šanci. SSSR oficiálně vyhlásil válku Japonsku 8. 8. 1945. Druhý den ji zahájil a do japonské kapitulace 2. 9. 1945 naprosto síly Japonců zničil. Vstupem SSSR do války na východě, konkrétně v Mandžusku, kde byl soustředěno minimálně trojnásobek veškerých sil japonské armády, byli Japonci rozdrceni vůbec nejrychlejší bleskovou válkou v dějinách, o které se dneska, právě díky propagandě z dob studené války nejen nehovoří, ale ani pořádně neví. Válka na Východě byla Stalinovým výborným úskokem. Věděl totiž o atomové zbrani USA i o tom, že ji Američané hodlají použít v Japonsku. Navíc potřeboval v očích Rusů odčinit prohranou válku s Japonskem v roce 1905. Rudá armáda osvobodila velkou část Mandžuska a vytvořil tak navíc teritorium pro formování budoucího lidového odporu v Číně.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *